ŠKODA PLZNĚ
Platforma pro informace, nápady a
diskuzi za lepší budoucnost Plzně
PLÁNOVÁNÍ, ARCHITEKTURA, ROZVOJ PLZNĚ
Každý člověk v Plzni potřebuje svůj prostor
2012 Škoda Plzně
9. 11. 2012 - Marek Sivák
Vážení přátelé, jsme rádi, že Vám díky Jaromíru Čížkovi můžeme přinést sestřih z hojně navštívené vycházky na Den architektury 2012. Přejeme hezké zážitky pro nové diváky i příjemné vzpomínky pro účastníky vycházky. Pokud Vám nepůjde video spustit v tomto okně, shlédněte ho, prosím, zde na Vimeo.com.
13. 10. 2012 - Marek Sivák
V neděli 30. 9. 2012 proběhl v Plzni druhý ročník oslav Světového dne architektury. Za pořadatele bychom chtěli poděkovat všem návštěvníkům, Váš počet i neutuchající zájem o město a architekturu nás znovu překvapil. Vycházky se zúčastnilo okolo 250 lidí a PechaKucha Night 180 lidí.
Téma celého dne "Plzeň - řeky, mosty, továrny" inspirovala nedávno proběhlá urbanistická soutěž na vizi a budoucnost města. Jelikož akce pro veřejnost obvykle mívají úzce vymezená témata, chtěli jsme tentokrát návštěvníkům přiblížit město jako celek.
Nejtypičtějším rysem plzeňského urbanismu je ostrovitost města. Ta mimo jiné přispívá i k neobvyklé bohatosti struktur zástavby. Ostrovitost - způsobená nejen řekami a jejich nivami, ale i železnicí a v posledních několika dekádách silničními průtahy - je zdůrazněna existencí desítek mostů. Aleš Hejna jich při facebookové soutěži napočítal 48. Plzeňské řeky ale město nejen rozpolcují, jsou pro něj odjakživa i devizou. Byly strategicky důležité při zásobování města vodou, obraně, a zejména při rozkvětu průmyslu. V dnešní době, kdy Plzeň mnohonásobně přerostla městské jádro sevřené břehy Radbuzy a Mže, ale představují nový fenomén, který zatím není z větší části využit - přinášejí volnou krajinu do samého centra města. Obrovské rozlivové plochy podél řeky Mže jsou raritou. Ve chvíli, kdy se promění v kulturní krajinu - např. přeměnou na zemědělskou půdu protkanou desítkami alejí a cyklostezek - stoupne kvalita života v Plzni o mnoho procent. Odtud tedy řeky a mosty.
Kdyby se mě někdo ptal, co je největším plzeňským klenotem mimo řek, tak bych odpověděl, že areály historických továren. Město mělo k továrnám odjakživa ambivalentní vztah. Na jednu stranu mu průmysl přinášel rychlý příliv obyvatel a vysoké zisky, jejichž část mohla být investována do zvyšování kvality městského prostředí. Tím vznikaly krásné parky, široké bulváry i honosné budovy. Na druhou stranu si Plzeň (částečně neprávem) vysloužila nálepku města plného dýmu a kouře. Továrny zároveň zabraly většinu strategických - a mnohdy i krásných - míst ve městě. Obsadily břehy řek i čtvrti v sousedství historického centra, kde město protínaly železniční trasy. "Civilní" město se tedy rozvinulo tam, kde mu to dovolily přírodní podmínky a kde nestála žádná továrna. Dnes ale většina průmyslových areálů ve své původní funkci dosloužila. A ty se po více než sto letech pro město otevírají jako ztracený poklad - představují stovky hektarů využitelné plochy v centrálních lokalitách. Areály ale s sebou nesou i jiné bohatství - krásné cihelné nebo železobetonové konstrukce vysoké architektonické kvality. Při citlivé přestavbě, jež jim vdechne nový život, by obohatily město dalším unikátem. Dalo by se tedy říci, že město stojí před rozhodnutím století. Buď se s vidinou rychlejších zisků a větších kapacit začnou areály jeden po druhém demolovat a místo nic vzniknou uniformní čtvrti notoricky známé ze současného developmentu. Nebo si investoři uvědomí jejich skutečnou hodnotu a podaří se industriální bohatství uchránit, rekonstruovat a dostavět. Město by tím poskočilo mílovými kroky směrem k výjimečnosti a prosperitě, a je v jeho kompetenci držet nad továrnami ochrannou ruku. Tolik k druhému tématu vycházky.
Urbanisticko-architektonická vycházka tentokrát začínala u papírenské lávky a vedla proti proudu řeky Radbuzy na Slovany a Světovar. Tato trasa jednak umožnila vstup do zajímavých a obvykle špatně přístupných průmyslových areálů, a jednak dle našeho mínění nejlépe reflektovala popsaný vztah Plzně, řek a továren. V následující fotoreportáži si s námi můžete vycházku znovu projít:
^ První zastávkou po krátkém přivítání Markem Sivákem u papírenské lávky (foto v úvodu, autor fotografie: Maják Plzně) byl bývalý cukrovar a současné depo trolejbusů v Cukrovarské ulici. O historii areálu dopravních podniků mluvil Ing. Pavel Domanický z Národního památkového ústavu (autor fotografie: Stanislav Kopta).
^ Po nahlédnutí do depa se účastníci přesunuli zpět k papírenské lávce, kde jim před říční fasádou papírenských budov podal historický výklad Ing. Petr Bukovský z Odboru památkové péče MMP. V patře hlavní budovy Piettovy papírny pokračoval Ing. Karel Zoch (také Odbor památkové péče MMP) komentářem k architektuře, současnému stavu (je podán návrh na prohlášení kulturní památkou) i možnostem nového využití papírny (autor fotografie: Stanislav Kopta).
^ Podélný trakt hlavní papírenské budovy, kde se donedávna nacházel stroj na výrobu papíru (autor fotografie: Stanislav Kopta).
^ Nádherná budova kotelny, jíž hrozila (a možná ještě hrozí) demolice. Tuto budovu nebylo možné během vycházky shlédnout kvůli zákazu vstupu do hlavní části areálu papírny. Mnoho účastníků nicméně vyjádřilo přání vidět ji alespoň na fotografii.
^ Papírenský park - původně soukromá zeleň pro papírnu a majitele papírny, který do ní umístil novorenesanční vilu (zbořena v r. 2008). Během socialismu bylo z parku odkrojeno několik kusů (na garáže a na školku), po revoluci pak byla zpřístupněna veřejnosti pouze malá část. Větší část parku vlastní soukromá firma, která ji zamýšlela zastavět. Známá je také kauza záměru výměny této části papírenského parku za unikátní Luftovu zahradu. O papírenském parku mluvil RNDr. Milan Svoboda (autor fotografie: Alena Buršíková).
^ Z papírenského parku se účastníci vycházky přesunuli k řece Radbuze, kde na protějším břehu shlédli místo dnes již neexistující plovárny i původní zoologické zahrady Iris (výklad RNDr. Milan Svoboda). O vztahu řek, továren a města, o nedostavěném mostě pro papírenskou vlečku i o okružním propojení Plzně ze Zákrejsova generálního upravovacího plánu mluvil M Arch Marek Sivák. Vycházka poté pokračovala po pravém břehu Radbuzy až ke spodnímu vchodu do plzeňské vodárny. V areálu dostali návštěvníci nejprve možnost ochutnat čerstvě přečištěnou vodu, poté si mohli prohlédnout cenné historické plány z archivu vodárny. Na nich bylo zobrazeno několika etap výstavby areálu. Na fotografii je zachycena fontána na nádvoří u historické administrativní budovy (autor fotografie: Alena Buršíková).
^ V krásném stromy prorostlém areálu vodárny se nachází mnoho zajímavých budov. Nejzajímavější z nich je asi Chabalova filtrace z období první modernizace a přestavby areálu (1926, jednání s pařížskou firmou začalo už v r. 1908). Ta sloužila k přečišťování vody pomocí Puech-Chabalových filtrů. Trojhalí vystavěla ze železobetonu známá plzeňská firma Müller & Kapsa, architektonickou podobu konzultoval Hanuš Zápal. Vodárnou prováděli a o historii i technologiích mluvili zaměstnanci vodárny. Na fotografii hrubocezy se štěrkovou náplní (autor fotografie: Marie Kohoutová).
^ Panoramatický pohled na poslední stupeň Chabalovy filtrace s jemnými pískovými filtry (autor fotografie: Stanislav Kopta).
^ Vrch Homolka korunuje architektonicky hodnotný vstup do vodojemu, který přežil nezměněn od založení této vodárny - r. 1889. Kopec ve svých útrobách ukrývá komory vodojemu, původně sloužící celému městu, dnes zejména Slovanům a centru. Krásný pohled na Slovany a okolí byl na konci vycházky nevšední odměnou, vrchol kopce je oplocen a běžně je nepřístupný. U vodojemu závěrečným slovem k vodárně i celé trase zakončil vycházku M Arch Marek Sivák (autor fotografie: Kamila Jůzlová).
^ Dětský den - stavění kuličkodráh - při příchodu z vycházky na Světovar. Dětský program připravili Ing. Aleš Hejna, Petra Plucnarová (oba na fotografii u dětí) a Mgr. Irena Ellis. V pozadí fotografie přichází primátor města Plzně na PechaKucha Night Plzeň Volume 2 (autor fotografie: Kamila Jůzlová).
^ Světovar při západu slunce chvíli před začátkem PechaKucha (autor fotografie: Marie Kohoutová).
^ Večerní show zahájila Ing. arch. Anna Hostičková s přednáškou o plzeňských mostech, po ní už odstartovala samotná PechaKucha Night Plzeň Volume 2 s autory návrhů urbanistické soutěže Plzeň - vnitřní město (autoři fotografií PechaKucha: Lukáš Fuchman, Jitka Jirásková).
^ Doprovodný program - studentská výstava návrhů na aktuálně diskutovaná místa v Plzni (autor fotografie: Marek Sivák).
^ Akce na Světovaru se vyznačují zvláštní pohodou v industriální atmosféře (autoři fotografií PechaKucha: Lukáš Fuchman, Jitka Jirásková).
Den architektury pro Vás připravili zejména: M Arch Marek Sivák, Ing. arch. Jakub Mareš, Mgr. Soňa Rychlíková, Mgr. Ing. arch. Petr Klíma, MgA. Jan Dienstbier, Mgr. Helena Šimicová a další (pořadatelé jsou členy těchto sdružení: informační platforma Škoda Plzně, PechaKucha Night Plzeň, o.s. Světovar). Veliký dík patří zaměstnancům vodárny Plzeň a.s. a Plzeňských městských dopravních podniků a.s. i nájemcům objektů papírny, bez jejichž pomoci a účasti by nemohla urbanisticko-architektonická vycházka v této podobě proběhnout.
Akci finančně podpořili: Plzeň 2015, o.p.s., Ministerstvo kultury ČR, o.s. Světovar, Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni a o. s. Kruh.
Oslavy Světového dne architektury v České republice iniciuje o. s. Kruh. Informace o festivalu Den architektury v jiných městech najdete na www.denarchitektury.cz.
Pozvánku na proběhlý Den architektury 2012 si můžete stáhnout zde.
Výběr fotografií ze Dne architektury 2012 od autorů: Alena Buršíková, Kamila Jůzlová, Marie Kohoutová, Martin Mareš a Marek Sivák si můžete stáhnout
zde (.zip 172 MB).
Fotografie nenavštívené části areálu papírny si můžete stáhnout
zde (.zip 5 MB).
Fotografie vycházky od Stanislava Kopty naleznete na
této stránce.
Fotografie vycházky od sdružení Maják Plzně naleznete na
této facebookové stránce.
Fotografie PechaKucha Night Plzeň Volume 2 naleznete na
této facebookové stránce.
Sledujte stránky Škoda Plzně pro aktuality o dění v Plzni. Momentálně zpracováváme videomateriál z vycházky, který po dokončení nahrajeme na tento web. Budeme se na Vás těšit na příštích akcích s tématem architektury a urbanismu v Plzni!
31. 8. 2012 - Marek Sivák
neděle 30. 9. 2012 od 14:00
DEN ARCHITEKTURY: „PLZEŇ – ŘEKY, MOSTY, TOVÁRNY“
Program pro dospělé:
14:00 – Vycházka podél řeky Radbuzy s návštěvou depa Cukrovarská,
Plzeňské papírny, vodojemu a Chaballovy filtrace (sraz u lávky přes řeku Radbuzu na konci ulice
Cukrovarská, délka vycházky včetně prohlídek 3 hodiny)
17:00 – Přednáška o plzeňských mostech a řekách – čeká se na
příchod z vycházky (Světovar, 0,5 hodiny)
18:00 – PechaKucha Night s účastníky urbanistické soutěže Plzeň
– vnitřní město (Světovar, 2,5 hodiny)
20:30 – Afterparty (Světovar)
Program pro děti:
16:00 – Stavba kuličkodráhy: s sebou kuličky, angličáky,
papírové role a roličky (Světovar, do západu slunce)
Poznámka: Vchod do areálu bývalého pivovaru Světovar je z ulice Sladová, zastávka tramvaje číslo 2 „Brojova“
Čím je pro nás Plzeň? Městem na soutoku, čtvrtěmi mezi mosty, nebo místem sevřeným silničními průtahy? V českém kontextu unikátními, ale zanedbanými nivami v samém centru? Městem továren a komínů? Zdmi starých fabrik jemně vyskládanými z cihel, nebo kolosální zónou montoven? Městem s nostalgickými vzpomínkami na první republiku a tragickými prožitky socialistické éry? Městem donedávna bez vize, které se za pomoci urbanistické soutěže a jejího pokračování snaží vizi najít?
Plzeň zažije v neděli 30. 9. již podruhé oslavy Světového dne architektury. Akce naváže na úspěšný loňský ročník, který navštívilo přes 3000 lidí v třiceti českých městech, z toho v Plzni okolo 250. Letošní festival znovu proběhne formou tématických procházek po českých a moravských městech.
Plzeňský program zahájí urbanisticko-architektonická vycházka, která tentokrát začne na mostu mezi Cukrovarskou a Plzeňskou (Piettovou) papírnou. „Tato skrytá perla u řeky Radbuzy v centru Plzně je dnes velice aktuální – zatímco o Cukrovarské se mluví v souvislosti s plánovanou výstavbou nového depa a tím pádem uvolněním depa starého, Plzeňská papírna je nyní v řízení o prohlášení či neprohlášení za kulturní památku. Zda se podaří oba cenné areály pro Plzeň zachránit, a zda v nich jednou bude bydlení, občanská vybavenost, kultura, nebo všechno dohromady, dnes nikdo neví; hra o jejich budoucnost právě začíná,“ říká jeden z pořadatelů DA, plzeňský architekt Marek Sivák.
Po krátkém nahlédnutí do papírny i depa dopravních podniků bude vycházka pokračovat podél řeky Radbuzy směrem na Slovany. Tam se uskuteční exkurze do trojhalí Chaballovy filtrace – další unikátní technické památky – a k historickému vodojemu. První blok DA pak završí přednáška o plzeňských mostech a řekách. „Tématem Dne architektury je Plzeň jako celé město. Chceme tím navázat na nedávno proběhnuvší urbanistickou soutěž, která je v českém kontextu spíše raritou. Pro uchopení tématu je zapotřebí podívat se na Plzeň z odstupu a říci si, co je na ní pro nás i pro Evropu cenné. Určitě to budou v prvé řadě říční nivy a historické továrny,“ pokračuje architekt.
Hlavním programem letošního DA je zvláštní vydání plzeňské PechaKucha Night, ve které vystoupí účastníci již zmíněné urbanistické soutěže. Jednotlivé týmy přiblíží Plzeňanům svižnou a často vtipnou formou své vize budoucnosti města. „Termín [pečakuča] pochází z japonského výrazu pro povídání. Záměrem je prezentovat dané téma stručně, jasně, svižně a třeba i vtipně. Každý prezentující si připraví 20 obrázků a na okomentování každého z nich má 20 vteřin, to je celkem pouhých 6 minut 40 vteřin,“ vysvětluje člen pořadatelského týmu plzeňský architekt Jakub Mareš. „Účast doposud přislíbilo 17 týmů z 20, soutěžící jsou z celé republiky,“ doplňuje další člen týmu architekt Petr Klíma.
Program „pro dospělé“ paralelně doprovází stavění kuličkodráh s dětskými účastníky. Ti si s sebou mohou vzít vlastní kuličky a angličáky, které nechají na tobogánu projet, ale i stavební materiál - papírové role. Protože čím víc rolí bude, tím vyšší bude kuličkodráha! Den architektury zakončí afterparty, při které se budou spřádat další plány o budoucnosti města, tentokrát již v neformální rovině u sklenky.
Oslavy Dne architektury v České republice iniciuje o. s. Kruh, plzeňský program pro Vás pořádá informační platforma Škoda Plzně spolu s PechaKucha Night Plzeň a společností Plzeň 2015, o. p. s. Program podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Celorepublikový program ke stažení zde. Více informací o festivalu Den architektury v jiných městech na www.denarchitektury.cz.
Součástí festivalu Světovaření i Dne architektury bude výstava studentských architektonických návrhů pro Plzeň. Přijďte shlédnout nápady na řešení trojúhelníku Denisovo nábřeží, Americká, Sirková; Anglického nábřeží; areálu Plzeňské papírny, parkoviště v sadech Pětatřicátníků a nebo "divadelní" parcely v Jízdecké. Výstavu podpořil sponzorským tiskem Ústav umění a designu ZČU.
1. 7. 2012 - Marek Sivák
Vážení přátelé plzeňské architektury a urbanismu, v současné době se připravuje druhý ročník oslav Světového dne architektury. Den architektury 2012 si v Plzni budete moci vychutnat v neděli 30. 9. Budete mít možnost navštívit některé méně přístupné industriální památky, promluvit si s účastníky urbanistické soutěže Plzeň - vnitřní město o budoucí vizi města a dozvíte se i další zajímavosti. Sledujte tuto stránku pro bližší informace, budeme se na Vás těšit.
1. 7. 2012 - Marek Sivák
V sobotu 23. 6. 2012 se již od 10 hodin dopoledne konala zahajovací akce třetího ročníku Dne Meliny Mercouri. V prostoru okolo památníku přátelství před Komerční bankou na Anglickém nábřeží se sešly hloučky plzeňských i mimoplzeňských dětí, aby se společně ponořily do tajů navrhování a stavění města. Pořadatelé hry Hele město - opravdoví architekti, urbanisté, výtvarníci i novináři - provedli děti po place a uvedli je do děje: "U řeky Radbuzy se zakládá nové město. Tady, kde stojíte, jsou všude hluboké lesy. Směrem k Muzeu se rozprostírá prales, Radbuza je nepřekročitelná řeka a Komerční banka vysoké hory. Přímo vedle Vás se tyčí nižší kopec, pod kterým můžete vystavět město. Je jen zcela na Vašem uvážení kde přesně." Kopcem byl již zmíněný památník přátelství, okolo nějž sponzoři akce vystavěli vyhlídkovou plošinu, ze které mohly děti vnímat město z méně obvyklého pohledu - ptačí perspektivy!
Po úvodní obchůzce terénu se děti rozdělily do profesních skupin a následoval "profesní úvod" s jednotlivými patrony. Malí urbanisté a architekti se dozvídali, jaká důležitá rozhodnutí je třeba udělat a jaké mají různé možnosti. Rozhodnutí stála zcela na dětech, pořadatelé jim jen rozšiřovali obzory. Město se stavělo v přibližném měřítku 1:10 a děti v něm řešily problematiku hranic, rozměrů, zastavěných a volných prostor, uliční čáry, městské sítě, kompozice, funkce, konstrukčního systému, pojednání detailu a zejména spolupráce s ostatními profesemi. Malí výtvarníci si zase na začátku sdělovali informace o různých výtvarných technikách, jimiž se dá pojednat fasáda, ale i o jejich důležitosti při dalším utváření města - formou městského mobiliáře, soch a dalších prvků veřejného prostoru. Hned na začátku čekalo malé urbanisty důležité rozhodnutí - rozparcelovali město na tři čtvrti (později pojmenované Da Vinci, Prostřední čtvrť a Ejhle město) a bylo zcela na nich, zda bude město vyhlídkový kopec obklopovat, nebo se od něj naopak vzdálí, zda bude založeno na rovině nebo ve svahu.
Po profesním úvodu byly děti hned rozděleny do smíšených týmů obsahujících přibližně stejný počet urbanistů, architektů a výtvarníků (tyto administrativní úkony měl na starosti nezbytný dětský pracovní úřad). Čtvrtou a poslední profesí, která nebyla součástí jednotlivých týmů, ale fungovala samostatně, byli novináři. Malí žurnalisté již od začátku pobíhali mezi týmy, sháněli tipy na pojmenování města, sbírali a šířili důležité informace a brzy začali sepisovat i inspirativní rozhovory. Během celodenního stavění vyšla dvě barevná čísla "Trpasličích novinek", ve kterých jste mohli najít články jako: "Základy nového města jsou položeny", "Co postavit jako první?", "Jakou profesi považujete za nejdůležitější a proč?", "Univerzita přijme nové studenty a také vyhlašuje výběrové řízení na rektora", "Sgrafitáři pod drobnohledem", "Provoz tramvajové linky zahájen", "Vyšší kostel nebo radnice? - bitva začíná", "Hryzající fena Maggie", "Procházka po městě" a další články velmi připomínající "dospělácké noviny".
Nejdůležitější akcent byl dán na spolupráci - mezi jednotlivými profesemi v týmu i mezi týmy. Vyslanci týmů se tak museli shodnout na tom, jak velké bude a jak bude vypadat hlavní náměstí, které vzniklo na rozhraní dvou čtvrtí, kudy povedou hlavní bulváry a kde budou podružné ulice, který tým postaví jakou důležitou budovu, aby jich nebyl přehršel ale ani nedostatek, i jak která budova bude vypadat. Malí profesionálové se museli ohlížet i na technické problémy, např. aby městskou třídou mohla projet mini-tramvaj a aby zajistili točnu, kde se bude moci tramvaj obrátit. Zrealizovali dokonce i tramvajové zastávky. A spolupráce opravdu fungovala, na začátku nejen urbanisté, ale i architekti a výtvarníci rýsovali městské sítě, a v pokročilejších stádiích se zase architektům či výtvarníkům dostalo pomoci od urbanistů. Nestavěly se jen budovy, ve veřejném prostoru vznikl park a zajímavé kašny, sochy i lavičky.
Jednotlivé budovy pak zaujaly některými svými typickými rysy. Divadlo byla vysoká budova s valenou klenbou, univerzita rozložité sídlo s prosklenou kupolí, nemocnice minimalistická, ale hezky vyzdobená krabice, kostel vše převyšoval svou sedlovou střechou i věží, na výšku kostela dotírala moderní galerie se skleněnou jehlanovou střechou a opravdovými výtvarnými díly v interiéru, avantgardní radnice, jejíž interiéry děti vysprejovaly na černo, zase zaujala moderní otevřenou sloupovou fasádou, ale i akustickými obklady (vajíčková plata) zadní stěny proti odposlechům. :-)
Na konci dne si děti město hromadně prošly a dozvěděly se zajímavosti z ostatních čtvrtí, které pro samé zapálení nemusely nepostřehnout. V sobotní podvečer opouštěly Trpasličí Plzeň usměvavé skupinky malých urbanistů, architektů, výtvarníků i novinářů. O nadšení dětí svědčí, že mnoho z nich vydrželo od ranních hodin do večera, i prohlášení některých, že se dozajista stanou tou profesí, na kterou si tu dnes jen hrály...
Hru Hele město pořádali o. s. Trk, informační platforma Škoda Plzně, Animánie, Plzeň 2015 o.p.s. a spousta nadšených jednotlivců. Hra Hele město byla maloformátovou předehrou projektu Mini-Plzeň, který by se měl (v závislosti na grantech) uskutečnit v roce 2014. Hry na mini-město fungují v západních zemích již několik desetiletí, nejznámější je Mini-Mnichov.
9. 6. 2012 - Marek Sivák
Dne 23. 6. 2012 nás navštivte se svými dětmi na Dni Meliny Mercouri na Anglickém nábřeží! Škoda Plzně chystá spolu s o.s. Trk celodenní program pro děti zejména ve věku 8-15 let, které si pod taktovkou plzeňských architektů a výtvarníků mohou na Anglickém nábřeží vystavět kartonové město. V rolích architektů, urbanistů, stavitelů a dokumentaristů se malí Plzeňáci zapojí do vzniku a zakládání města podle svých představ. POZOR!!! Tento program začíná už od 10:00 a pokud chcete být u vzniku městečka od začátku, vydejte se za námi již v dopoledních hodinách.
Pozvánka ke stažení zde. Aktuální informace prosím sledujte na stránkách Dne Meliny Mercouri.
1. 6. 2012 - Marek Sivák
Vážení přátelé, pro ty z Vás, kteří se zúčastnili dne 6. 4. 2012 vycházky po strukturách a zajímavostech čtvrtí Petrohrad, Slovany a Petřín, i pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu nemohli přijít a mrzelo je to, mám potěšující zprávu. Jednak si zde můžete stáhnout výběr z fotografií, jednak nás překvapilo množství odezev z Vaší strany, včetně mnoha žádostí o materiály k vycházce.
Přemýšleli jsme, jak Vám nejlépe vyhovět, až nám Český rozhlas Plzeň spolu s Plzní 2015, o.p.s. nabídli, aby se připravila rozhlasová verze vycházky. Protože původní záznam nebyl (díky používání megafonu) příliš kvalitní, natočil se záznam nový. Můžete si jej poslechnout v neděli 3. 6. 2012 od 18:04 na ČRo Plzeň, nebo později v archivu stanice.
Soubor fotografií z vycházky ke stažení zde (.zip 29 MB).
Průvodní list k vycházce v .pdf ke stažení zde.
14. 12. 2011 - Marek Sivák
Fotografie z plzeňského Dne architektury 2011 ke stažení zde (.zip 20 MB).
Uplynulo již více než dva měsíce, co jsme se společně za krásného podzimního počasí procházeli po známých i odvrácených místech centra Plzně. Moc se od té doby nezměnilo, Dům kultury stále stojí (byť má na kahánku), na Rychtářce zase nikdo neparkuje, v Plaze teď před Vánoci potkáme o pár lidí více než v létě, zato v amfiteátru za ní ani noha. Možná si ještě někdo z nás při nákupech vzpomene na slavnou "osu" prvorepublikového výstaviště, která se v obchodním centru tak neslavně ztratila.
Možná alespoň něco málo se pohnulo kupředu - ona urbanistická soutěž na větší část Plzně, která byla tehdy avizovaná, se před dvěma dny vyhlásila, nebyly to tedy plané sliby. Doufejme, že z ní vzejdou prvotřídní návrhy, a vítězný projekt bude politiky přijat a zapracován do územního plánu. Protože je to soutěž určená pro profesionální architekty (z důvodu další zodpovědné spolupráce vítěze s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně), a nám záleží i na názorech obyvatel - nearchitektů, přemýšlíme, zda by bylo možné realizovat neoficiální virtuální prostor pro "sbírku" těchto nápadů. Zatím je alespoň možné vkládat a komentovat názory na našich facebookových stránkách.
Pokud si rádi zavzpomínáte, nebo jste se ještě nenabažili vycházkové atmosféry a informací, přinášíme Vám soubor fotografií vybraných z několika zdrojů a videozáznam vycházky. Videa jsou na konci článku a fotografie si prosím stáhněte zde (.zip 20 MB).
Česká republika se poprvé v roce 2011 masivně připojila k celosvětovým oslavám Dne architektury, o.s. Kruh iniciovalo urbanistické a architektonické vycházky ve více než 30 českých, moravských a slezských městech. Plzeňský program pořádala informační platforma Škoda Plzně, celkem bylo možné zúčastnit se tří různých akcí - her pro děti i dospělé, urbanisticko-architektonické vycházky širším centrem Plzně a neformálního promítání a besedy s architekty, urbanisty a historiky. Považujeme za ohromný úspěch, že na hlavní program - vycházku - přišlo více než 200 návštěvníků! Svědčí to o tom, že Plzeň není (jak se mylně domnívají někteří politici) svým obyvatelům ukradená.
V dalších čtyřech oknech přinášíme videozáznam z vycházky a celého Dne architektury. Děkujeme za zajištění nahrávky společnosti Plzeň 2015, o.p.s. (www.plzen2015.net) a občanskému sdružení 24 (www.xxiv.cz).
Vřele doufáme, že s Vámi v příštím roce zavítáme na další architektonickou vycházku Plzní a oslavíme tak Den architektury 2012!
6. 11. 2011 - Marek Sivák
INTERAKTIVNÍ VÝLET DO PLZEŇSKÉHO URBANISMU
"Chodník je v téhle ulici v rovině a v tamté nad silnicí; tady je víc lidí a tam je víc aut," ozývají se tipy z dětského publika stojícího v Kopeckého sadech. Otázka zní: podívejte se na obě protilehlé ulice (Bedřicha Smetany a Jungmannova) a poznejte, čím se na první pohled liší. Odpověď je jednoduchá - "Smetanka" je už odnepaměti pěší zónou, Jungmannovou ulicí naopak pendlují stovky aut a lidé jí jen prochází, neobývají ji. Následuje krátké povídání o tom, že původně byla pěší zóna plánována právě přes Jungmannovu a Škroupovu ulici až na náměstí T.G. Masaryka. Z velkolepého plánu zbyl jen fragment, a to právě "Smetanka".
Je ráno 3. listopadu 2011 a my jsme na urbanistické vycházce s vítěznými třídami projektu Kreativní demokratická škola (pořádá CpKP a CEDU), který proběhl minulý školní rok v ZŠ Domažlice, Kdyně, Staňkov, Velhartice a na gymnáziu Blovice. Žáci se během projektu zabývali demokracií a hledali problémy či problémová místa svého bydliště. Následně pak navrhovali řešení. Výsledný nápad přednesli na veřejnosti, v nemálo případech přímo starostovi obce. Naprostá většina projektů se ve své práci zabývala veřejným prostorem. Z toho vyplývá, jak je veřejný prostor, a tedy přeneseně urbanismus a architektura, nerozlučně spjat se životem každého jednotlivce. Je na nás, zda budeme žít v dobrém či špatném prostředí, my rozhodujeme (např. ve volbách nebo občanskou angažovaností), kdo bude za nás prostředí budovat a co v něm chceme mít.
Je zarážející, že toto životně důležité téma ve školním vzdělávání zatím naprosto chybí. O urbanismu a architektuře se obvykle doslechneme jen okrajově, a to formou odtažitého historického biflování, dozvíme se, že nějaký Donato Bramante a Michelangelo Buonarroti postavili baziliku sv. Petra v Římě, sir Christopher Wren katedrálu sv. Pavla v Londýně a Matyáš z Arrasu a Petr Parléř katedrálu sv. Víta v Praze. Už se ale nedozvíme, jak se urbanismus a architektura týká nás, jak nás bude celý život pronásledovat a přispívat k tomu, zda budeme spokojeni v práci, doma i v místě, kde žijeme. Člověk z toho získá dojem, že se jedná o polomrtvou disciplínu pro horních 10 tisíc. V zahraničí, např. v severských státech a Velké Británii, si to mnozí již uvědomují a vznikají vládní i občanské osvětové programy ve školách. O to více jsme byli potěšeni, když se na Škodu Plzně po úspěšné urbanisticko-architektonické vycházce pro veřejnost obrátilo právě CpKP s přáním uspořádat podobnou akci i pro žáky vítězných tříd projektu.
Je sice mrazivo, mladí studenti se ale usmívají. Ptáme se jich, zda jezdí do Plzně a za čím. Ozývá se: "Plaza", "Olympie". Z těchto odpovědí sice nejsme úplně nadšení, ale co naplat :) Pak jedno nesmělé: "Já se rád podívám na náměstí a na ten park s rybníčkem (Mlýnská strouha)." Plzeň zatím pro přilehlé (a i relativně vzdálené) obce funguje spíše jako nákupní centrum než středisko kultury. To se ale snad jednou změní. Jedním z mnoha impulsů ke změnám může být právě naše vycházka. Začínáme u Muzea a procházíme sady k divadlu J. K. Tyla. Děti se dozvídají o středověkém opevnění a vizionáři Martinu Kopeckém, který přeměnil hradby na sady. Zjišťují, že není důležitá jen zeleň, ale i to, co ji ohraničuje. Po cestě mají za úkol sledovat, které budovy jim přijdou významné a na co je tipují. Správně jmenují spořitelnu, vědeckou knihovnu (bývalý konvent), Besedu, hotel Slovan. Dozví se, že na místě dnešní Komerční banky stávalo divadlo a že cenné nemusí být jen dvě stě let staré budovy - stojíme u Velkého divadla a díváme se na nárožní obchodní dům "Adrie".
"A poznáte, co bylo zde, místo čtyřproudé silnice a tramvaje?" pokračují otázky k dětem, zatímco stojíme v podloubí divadla, kde dobrá akustika přehluší řev projíždějících automobilů. "Domy?" ozve se zpátky. "Ne, tam přeci pokračovaly okružní sady, říkali jsme si, že byly okolo celé Plzně. Teď se podívejte zpátky na prostor, kterým jsme prošli, a tady na sady Pětatřicátníků, co Vám přijde příjemnější k obývání?" Nelze samozřejmě mít všude jen zeleň, doprava je důležitá, jde ale řešit inteligentně a na vhodném místě. U divadla si povídáme o urbanistické poloze budovy, architekt Balšánek byl díky nápaditému diagonálnímu umístění v soutěži vybrán k realizaci.
Dále se pojednává předprostor divadla v Husově ulici, děti pátrají po tom, proč jsou dnes na bývalé lukrativní třídě, kde má svou realizaci Adolf Loos, podniky pochybné pověsti a hledají, ve kterém domě by mohl být skryt nový dvoupatrový sál (Dům hudby, má dvě patra oken zaslepená). Nakonec si vysvětlujeme rozdíl mezi Husovo náměstím a náměstím Emila Škody. Co že to tvoří dobré náměstí, dobrý veřejný prostor? Pěkné dláždění? Stromy? Prolézačky? Kostel, radnice nebo škola? Nebo dobře ohraničené místo s esteticky pojednanými "hranicemi" - domy?
K náměstí Emila Škody dostaly děti předem materiál, který si měly před výletem prostudovat (forma test teach test). Většina jich tak skutečně učinila a "náměstí" poznává. Otázky z materiálu zněly:
"Náměstí" je vstupní branou do města Plzně (celou jeho jednu frontu tvoří autobusové nádraží) i vstupní branou do jednoho z největších závodů v Evropě (ústí sem 1. brána Škodových závodů). Historicky byl plánován různý rozsah a různé podoby - od propojení se sousedním Husovo náměstím, po úplné zastavění městskými bloky a ponecháním volného prostoru jen před ředitelstvím Škodových závodů. Dnešní realita je ale jiná, ředitelství zničila puma při posledním náletu na Plzeň a zbytek prostoru zdegradoval v průběhu času a během výstavby autobusového nádraží. Ač je dnes pro návštěvníka první vizitkou Plzně, zůstává ostudným místem. Územní plán počítá s částečným zastavěním, otázkou je, zda v nejlepší podobě.
Žáci přichází s různými návrhy: upravit povrchy, opravit schody, zasázet květiny. Srovnat plochu do roviny a vybavit lavičkami a houpačkami. Opravit okolní domy. Několik chytrých hlav si vzpomnělo na předchozí zastávku v Husově parku a vymyslelo, že by chtěl prostor nějak dostavět, definovat, uzavřít. Třeba obytnými domy s kavárnami a obchody v přízemí. Na závěr se dozvídají o vhodnosti prostoru pro umístění významné veřejné stavby, např. architekt Jaromír Veselák zde zpracoval studii na divadlo. Tím by se z Husovy vytvořila "divadelní" ulice (na jednom konci Velké divadlo, na druhém konci nová divadelní budova). Jako přidaná hodnota by se jistě brzy zkrášlilo okolí, a lechtivé podniky v "Husovce" by nahradily seriózní butiky. Nicméně na tento urbanistický názor se z politické reprezentace nikdo neptal a divadlo se bude stavět vedle OC Plaza.
Po cestě zpět si ještě ti, co byli méně pozorní, všímají skryté šikmé střechy domu Jany a Jana Brummelových od Adolfa Loose a Karla Lhoty, slepých oken Domu hudby a zpět v sadech je za odměnu zavedeme do průchodu na skrytou starou synagogu. Pak už natěšeně vyrazí na studený bufet zpět do Muzea.
Vycházku připravili a provázeli výkladem: Marek Sivák, Irena Ellis, Vladimíra Rosolová. Materiál o náměstí Emila Škody si můžete stáhnout zde. V případě zájmu o další informace nás prosím kontaktujte na m.sivak@skodaplzne.cz
16. 10. 2011 - Kamila Jůzlová, Marek Sivák
Důležitou součástí Dne architektury v Plzni byla oboustranná komunikace - návštěvníci měli možnost se přímo bavit s architekty, urbanisty, historiky i amatérskými zájemci o urbanistický a architektonický vývoj Plzně, pokládat jim otázky, vyjadřovat jim svou spokojenost i nespokojenost se stavem města. Dalším stupněm tohoto programu byla Anketu o Plzni, kterou pro Vás připravila a vyhodnotila Kamila Jůzlová za přispění dalších lidí okolo Škody Plzně.
Počet odevzdaných anketních lístků je 24.
Naskenované dotazníky si můžete stáhnout zde.
16. 10. 2011 - Stanislava Brejchová, Marek Sivák
Počet účastníků vycházky: více než 200
Počet účastníků besedy: cca 60
Počet odevzdaných dotazníků: 20
Tabulkové vyhodnocení dotazníků si můžete stáhnout zde.
Naskenované dotazníky si můžete stáhnout zde.
(Z bezpečnostních důvodů jsou osobní informace rozostřeny).
Všichni respondenti kladně hodnotili přínos a myšlenku této akce a doufají v její pokračování. Je evidentní, že občané města se o problematiku vizuální a urbanistické podoby města zajímají a cítí se být nedostatečně informováni. Řada lidí také velice pozitivně hodnotila odbornou úroveň všech přednášejících. Mezi další pozitiva účastníci zahrnovali vybranou trasu a nebývalý počet účastníků. Součástí vycházky bylo také slamové okénko p. Davida Hynčíka na Rychtářce, který vtipnou a zároveň kritickou formou zhodnotil situaci města. Toto vystoupení bylo nejen v anketních lístcích nadšeně přijato.
Několik výtek padlo směrem k technickému řešení, a sice, že bylo během vycházky jednotlivým řečníkům špatně rozumět i přes to, že byl využíván megafon. Menší část respondentů také cítila, že vycházka i následná beseda byly orientovány velkou měrou na negativní příklady. Do budoucna by jistě uvítali také pozitivní příklady, návrhy řešení a návody z jiných měst. Účastníky také zajímá, jak je možné na negativní situaci ve městě z pozice běžného občana reagovat.
Zazněl i komentář, "jak může prostý občan ovlivnit situaci, když to nesvedou ani odborníci?" Odpověď je jednoduchá - konečnou situaci ovlivňují politici, ať už ti zvolení, nebo ti, kteří nad těmi zvolenými stojí neveřejně v interní hierarchii strany. Mnoho chybných rozhodnutí mají na svědomí úředníci, ale ti se "jen" chovají loajálně ke svým chlebodárcům (byť rozhodnutí mnohých z nich vyžadují silnou bezpáteřnost). Politici jsou voleni námi: "prostými občany" a díky tomu se nás také "bojí". Ne jednotlivců, ale davu ano. Čím víc lidí vyjadřuje stejný názor na věc, zájem o zlepšení situace, tím méně si je dovolí ignorovat. Jde jim přece o to udržet se do dalšího volebního období. Za současnou situaci může nedostatečná politická poptávka - čím víc a čím hlasitěji budeme vyjadřovat názor, tím víc se budou muset přizpůsobit. V silách každého občana je snažit se dávat najevo svou nespokojenost s něčím a naopak spokojenost s něčím jiným, šířit toto povědomí dále a zejména volit a zodpovědně se u voleb rozhodovat. Dle dlouhodobého sledování jednání zastupitelstva města (zde na internetu) vykazuje opozice (např. Top 09, Plzeňská aliance, Pravá volba pro Plzeň, Zelení) větší míru fundovanosti a "civilního" přístupu k řešení problémů (včetně zapojování názoru odborníků, a to nejen na oko jako to dělá často Rada) než dvě vládnoucí strany ODS (od revoluce vždy v Plzni vítězná a rozhodující) a ČSSD. Je samozřejmě na každém, koho ve volbách upřednostní, ale koho si volíme, toho máme.
Děkujeme Vám všem za účast, chválu i projevený zájem, aby tato akce v budoucnu pokračovala. Ač přípravy takovýchto akcí stojí mnoho sil a odhodlání, Vaše podpora nás motivuje k jejich pokračování. Vynasnažíme se v budoucnu podobnými podniky pokračovat. Mezitím můžete sledovat aktuální dění na našich stránkách a na stránkách o.s. Kruh.
3. 10. 2011 - Marek Sivák
Chtěli bychom poděkovat jménem naším i jménem občanského sdružení Kruh, které vycházky iniciovalo po celé České republice, za Vaši skvělou účast na Dni architektury. Mile nás překvapilo, v jakém počtu jste dorazili a jak Vás vycházka zvolenými místy zajímala. I zaslechnuté ohlasy, že jste na mnoha místech vycházky nebyli již mnoho let, ač jsou v centru města, jsou pro nás důležité a svědčí o existenci "světlých" a "temných", neboli navštěvovaných a nenavštěvovaných, míst v centru. Celá vycházka byla dokumentována jak fotograficky, tak na kamery, v budoucnu by z toho mohl vzniknout zajímavý záznam. Brzy nahrajeme na stránky výběr fotodokumentace.
Také bychom chtěli poděkovat dětským účastníkům, kteří tvořili Paní Architekturu a Pana Urbanistu a návštěvníkům promítání a besedy v Domu hudby. Věříme, že se vrátíte na nějakou z našich příštích akcí.
Na závěr bychom chtěli poprosit, kdo máte z vycházky pěkné fotografie nebo vlastní videozáznam, můžete nám ho zaslat buď na e-mail (m.sivak@skodaplzne.cz) nebo prostřednictvím úschovny. Pokud jste též nestačili odevzdat dotazník či anketu, prosíme o naskenování či vyfocení a zaslání na e-mail (popřípadě je též možno vyplnit elektronickou verzi dotazníku).
Zde jsou ještě ke stažení aktualizované propozice k vycházce a autorské zprávy k vybraným objektům. Ještě jednou děkujeme a doufáme, že si nadále budete užívat plzeňské prostory a možná se na ně podíváte i z trochu jiného úhlu pohledu. Pokud by Vás něco zajímavého napadlo, komentář, fejeton, pochvala či lament na nějaké místo v Plzni, určitě Váš příspěvek uvítáme.
28. 9. 2011 - Marek Sivák
Dle předpovědi počasí má být v neděli krásně, a i kdyby lilo jako z konve, tak návštěva plzeňských zákoutí a známých i neznámých míst spolu s množstvím odborníků za to určitě stojí! Plzní Vás provedou Petr Domanický ze Západočeské galerie, Milan Svoboda - ředitel Plzně 2015, krajinářský architekt Jakub Chvojka, Tomáš Bernhardt ze Západočeského muzea v Plzni, Jana Domanická z Národního památkového ústavu, mistr slamu David Hynčík, architekti Jaromír Veselák, Petr Klíma i Marek Sivák, a možná přijede i ateliér D3A, který zvítězil v architektonické soutěži na areál Světovaru a umístil se na třetím místě s návrhem nové budovy Západočeské galerie U Zvonu. Program začíná již od 14:00 před Západočeským muzeem, kde budete mít možnost zahrát si hry pro děti i dospělé, vyplnit si anketu o různých místech v Plzni, jejíž výsledky pro Vás zpracujeme na internet, a dozvědět se spoustu zajímavých informací o svém městě. Vycházka pak odstartuje v 16:00 a oslavy Dne architektury zakončí beseda v Domu hudby od 18:15. V neděli se na Vás těšíme!
1. 9. 2011 - Marek Sivák
Přijďte s námi oslavit Mezinárodní den architektury urbanisticko-architektonickou vycházkou, besedou a hrami pro děti i dospělé!
Kdy: 2. října 2011 (neděle)
Program:
14:00 Hry pro děti i dospělé, informace o Plzni, urbanismu i architektuře (stánek u fontány před Západočeským muzeem, Kopeckého sady 2)
16:00 Urbanisticko-architektonická vycházka širším centrem Plzně s odborníky (sraz před budovou Západočeského muzea, Kopeckého sady 2)
18:15 Neformální beseda s architekty, urbanisty a historiky, promítání o Plzni (kavárna Domu hudby, Husova 30)
Obyvatelé Plzně i mnoha dalších českých a moravských měst budou mít v neděli 2. října příležitost nově objevit své město. Řada předních českých architektů a teoretiků architektury vyrazí totiž v tento den do ulic svých rodných měst, kde provedou místní obyvatele po zajímavých stavbách současné architektury a upozorní na krajinné a urbanistické souvislosti či zvláštnosti. Vycházka širším centrem Plzně představí vývoj a současnost veřejného prostoru ve městě a povede nejen po místech, kam denně proudí tisíce návštěvníků, ale i po místech, kudy se moc nechodí, ač jsou v centru města. Na vycházce promluví odborníci, kteří poskytnou zajímavá fakta o historii i plánovaném rozvoji města. Vycházka by ale měla být zejména čerstvým pohledem na Plzeň – které prostory fungují dobře, které hůře a proč tomu tak je. Součástí vycházky bude sadový okruh, nábřeží, U Zvonu, Mlýnská strouha, Rychtářka, bývalé výstaviště (Plaza) a Avalon. Sraz na vycházku před budovou Západočeského muzea. Před vycházkou jsou plánovány tématické hry pro děti i dospělé.
20. 6. 2011 - Marek Sivák
Jsme moc rádi, že i přes nepřízeň počasí se nenechali Plzeňané zastrašit a vyrazili do města užít si den, kdy je je na jednom z hlavních bulvárů uzavřena doprava a Americká se stává dějištěm kulturních akcí. Vaše návštěva nás moc potěšila, byli jsme překvapeni šíří Vašeho zájmu i velkou chutí si hrát. Jsme rádi, že Vám není osud našeho města lhostejný. Brzy zde naleznete nové informace o Plzni a v budoucnu pro Vás připravíme další akce, na nichž se budeme snažit Vám přiblížit plánování města i možnosti rozvoje Plzně.
13. 6. 2011 - Marek Sivák
Přípravy na program Vystavme si svou Plzeň v rámci Dne Meliny Mercouri 2011 vrcholí. Těšíme se na Vaši návštěvu a nezapomeňte s sebou vzít i Vaše děti, pro něž je určena část programu. Vždyť stavět město je jako hra s kostkami!
Akce se koná tuto sobotu (18.6.2011) od 2 hodin. Náš stánek najdete poblíž rohu Americké a Denisova nábřeží (naproti Domu kultury), viz. mapka, která bude k dostání na místě nebo je ke stažení zde.
2. 6. 2011 - Marek Sivák
Přijďte navštívit náš stánek 18.6.2011 na Den Meliny Mercouri v Plzni! Vysvětlíme Vám, co je to veřejný prostor a jak se liší dobrý od špatného; která místa v Plzni by řešení potřebovala a která byla zajímavě vyřešena. Ukážeme Vám proměnu některých míst v průběhu času. A neposledně - zeptáme se Vás na Váš názor, jak by se měla Plzeň dále rozvíjet a co by se Vám na kterém místě líbilo. Časté a zajímavé názory pak zveřejníme na našich stránkách!
Video z vycházky na Den architektury 2012
Vážení přátelé, jsme rádi, že Vám díky Jaromíru Čížkovi můžeme přinést sestřih z hojně navštívené vycházky na Den architektury 2012. Přejeme hezké zážitky pro nové diváky i příjemné vzpomínky pro účastníky vycházky. Pokud Vám nepůjde video spustit v tomto okně, shlédněte ho, prosím, zde na Vimeo.com.
Den architektury 2012 "Plzeň: řeky, mosty, továrny", kamera a střih: Jaromír Čížek.
13. 10. 2012 - Marek Sivák
Den architektury 2012: "Plzeň – řeky, mosty, továrny"
V neděli 30. 9. 2012 proběhl v Plzni druhý ročník oslav Světového dne architektury. Za pořadatele bychom chtěli poděkovat všem návštěvníkům, Váš počet i neutuchající zájem o město a architekturu nás znovu překvapil. Vycházky se zúčastnilo okolo 250 lidí a PechaKucha Night 180 lidí.
Téma celého dne "Plzeň - řeky, mosty, továrny" inspirovala nedávno proběhlá urbanistická soutěž na vizi a budoucnost města. Jelikož akce pro veřejnost obvykle mívají úzce vymezená témata, chtěli jsme tentokrát návštěvníkům přiblížit město jako celek.
Nejtypičtějším rysem plzeňského urbanismu je ostrovitost města. Ta mimo jiné přispívá i k neobvyklé bohatosti struktur zástavby. Ostrovitost - způsobená nejen řekami a jejich nivami, ale i železnicí a v posledních několika dekádách silničními průtahy - je zdůrazněna existencí desítek mostů. Aleš Hejna jich při facebookové soutěži napočítal 48. Plzeňské řeky ale město nejen rozpolcují, jsou pro něj odjakživa i devizou. Byly strategicky důležité při zásobování města vodou, obraně, a zejména při rozkvětu průmyslu. V dnešní době, kdy Plzeň mnohonásobně přerostla městské jádro sevřené břehy Radbuzy a Mže, ale představují nový fenomén, který zatím není z větší části využit - přinášejí volnou krajinu do samého centra města. Obrovské rozlivové plochy podél řeky Mže jsou raritou. Ve chvíli, kdy se promění v kulturní krajinu - např. přeměnou na zemědělskou půdu protkanou desítkami alejí a cyklostezek - stoupne kvalita života v Plzni o mnoho procent. Odtud tedy řeky a mosty.
Kdyby se mě někdo ptal, co je největším plzeňským klenotem mimo řek, tak bych odpověděl, že areály historických továren. Město mělo k továrnám odjakživa ambivalentní vztah. Na jednu stranu mu průmysl přinášel rychlý příliv obyvatel a vysoké zisky, jejichž část mohla být investována do zvyšování kvality městského prostředí. Tím vznikaly krásné parky, široké bulváry i honosné budovy. Na druhou stranu si Plzeň (částečně neprávem) vysloužila nálepku města plného dýmu a kouře. Továrny zároveň zabraly většinu strategických - a mnohdy i krásných - míst ve městě. Obsadily břehy řek i čtvrti v sousedství historického centra, kde město protínaly železniční trasy. "Civilní" město se tedy rozvinulo tam, kde mu to dovolily přírodní podmínky a kde nestála žádná továrna. Dnes ale většina průmyslových areálů ve své původní funkci dosloužila. A ty se po více než sto letech pro město otevírají jako ztracený poklad - představují stovky hektarů využitelné plochy v centrálních lokalitách. Areály ale s sebou nesou i jiné bohatství - krásné cihelné nebo železobetonové konstrukce vysoké architektonické kvality. Při citlivé přestavbě, jež jim vdechne nový život, by obohatily město dalším unikátem. Dalo by se tedy říci, že město stojí před rozhodnutím století. Buď se s vidinou rychlejších zisků a větších kapacit začnou areály jeden po druhém demolovat a místo nic vzniknou uniformní čtvrti notoricky známé ze současného developmentu. Nebo si investoři uvědomí jejich skutečnou hodnotu a podaří se industriální bohatství uchránit, rekonstruovat a dostavět. Město by tím poskočilo mílovými kroky směrem k výjimečnosti a prosperitě, a je v jeho kompetenci držet nad továrnami ochrannou ruku. Tolik k druhému tématu vycházky.
Urbanisticko-architektonická vycházka tentokrát začínala u papírenské lávky a vedla proti proudu řeky Radbuzy na Slovany a Světovar. Tato trasa jednak umožnila vstup do zajímavých a obvykle špatně přístupných průmyslových areálů, a jednak dle našeho mínění nejlépe reflektovala popsaný vztah Plzně, řek a továren. V následující fotoreportáži si s námi můžete vycházku znovu projít:
^ První zastávkou po krátkém přivítání Markem Sivákem u papírenské lávky (foto v úvodu, autor fotografie: Maják Plzně) byl bývalý cukrovar a současné depo trolejbusů v Cukrovarské ulici. O historii areálu dopravních podniků mluvil Ing. Pavel Domanický z Národního památkového ústavu (autor fotografie: Stanislav Kopta).
^ Po nahlédnutí do depa se účastníci přesunuli zpět k papírenské lávce, kde jim před říční fasádou papírenských budov podal historický výklad Ing. Petr Bukovský z Odboru památkové péče MMP. V patře hlavní budovy Piettovy papírny pokračoval Ing. Karel Zoch (také Odbor památkové péče MMP) komentářem k architektuře, současnému stavu (je podán návrh na prohlášení kulturní památkou) i možnostem nového využití papírny (autor fotografie: Stanislav Kopta).
^ Podélný trakt hlavní papírenské budovy, kde se donedávna nacházel stroj na výrobu papíru (autor fotografie: Stanislav Kopta).
^ Nádherná budova kotelny, jíž hrozila (a možná ještě hrozí) demolice. Tuto budovu nebylo možné během vycházky shlédnout kvůli zákazu vstupu do hlavní části areálu papírny. Mnoho účastníků nicméně vyjádřilo přání vidět ji alespoň na fotografii.
^ Papírenský park - původně soukromá zeleň pro papírnu a majitele papírny, který do ní umístil novorenesanční vilu (zbořena v r. 2008). Během socialismu bylo z parku odkrojeno několik kusů (na garáže a na školku), po revoluci pak byla zpřístupněna veřejnosti pouze malá část. Větší část parku vlastní soukromá firma, která ji zamýšlela zastavět. Známá je také kauza záměru výměny této části papírenského parku za unikátní Luftovu zahradu. O papírenském parku mluvil RNDr. Milan Svoboda (autor fotografie: Alena Buršíková).
^ Z papírenského parku se účastníci vycházky přesunuli k řece Radbuze, kde na protějším břehu shlédli místo dnes již neexistující plovárny i původní zoologické zahrady Iris (výklad RNDr. Milan Svoboda). O vztahu řek, továren a města, o nedostavěném mostě pro papírenskou vlečku i o okružním propojení Plzně ze Zákrejsova generálního upravovacího plánu mluvil M Arch Marek Sivák. Vycházka poté pokračovala po pravém břehu Radbuzy až ke spodnímu vchodu do plzeňské vodárny. V areálu dostali návštěvníci nejprve možnost ochutnat čerstvě přečištěnou vodu, poté si mohli prohlédnout cenné historické plány z archivu vodárny. Na nich bylo zobrazeno několika etap výstavby areálu. Na fotografii je zachycena fontána na nádvoří u historické administrativní budovy (autor fotografie: Alena Buršíková).
^ V krásném stromy prorostlém areálu vodárny se nachází mnoho zajímavých budov. Nejzajímavější z nich je asi Chabalova filtrace z období první modernizace a přestavby areálu (1926, jednání s pařížskou firmou začalo už v r. 1908). Ta sloužila k přečišťování vody pomocí Puech-Chabalových filtrů. Trojhalí vystavěla ze železobetonu známá plzeňská firma Müller & Kapsa, architektonickou podobu konzultoval Hanuš Zápal. Vodárnou prováděli a o historii i technologiích mluvili zaměstnanci vodárny. Na fotografii hrubocezy se štěrkovou náplní (autor fotografie: Marie Kohoutová).
^ Panoramatický pohled na poslední stupeň Chabalovy filtrace s jemnými pískovými filtry (autor fotografie: Stanislav Kopta).
^ Vrch Homolka korunuje architektonicky hodnotný vstup do vodojemu, který přežil nezměněn od založení této vodárny - r. 1889. Kopec ve svých útrobách ukrývá komory vodojemu, původně sloužící celému městu, dnes zejména Slovanům a centru. Krásný pohled na Slovany a okolí byl na konci vycházky nevšední odměnou, vrchol kopce je oplocen a běžně je nepřístupný. U vodojemu závěrečným slovem k vodárně i celé trase zakončil vycházku M Arch Marek Sivák (autor fotografie: Kamila Jůzlová).
^ Dětský den - stavění kuličkodráh - při příchodu z vycházky na Světovar. Dětský program připravili Ing. Aleš Hejna, Petra Plucnarová (oba na fotografii u dětí) a Mgr. Irena Ellis. V pozadí fotografie přichází primátor města Plzně na PechaKucha Night Plzeň Volume 2 (autor fotografie: Kamila Jůzlová).
^ Světovar při západu slunce chvíli před začátkem PechaKucha (autor fotografie: Marie Kohoutová).
^ Večerní show zahájila Ing. arch. Anna Hostičková s přednáškou o plzeňských mostech, po ní už odstartovala samotná PechaKucha Night Plzeň Volume 2 s autory návrhů urbanistické soutěže Plzeň - vnitřní město (autoři fotografií PechaKucha: Lukáš Fuchman, Jitka Jirásková).
^ Doprovodný program - studentská výstava návrhů na aktuálně diskutovaná místa v Plzni (autor fotografie: Marek Sivák).
^ Akce na Světovaru se vyznačují zvláštní pohodou v industriální atmosféře (autoři fotografií PechaKucha: Lukáš Fuchman, Jitka Jirásková).
Den architektury pro Vás připravili zejména: M Arch Marek Sivák, Ing. arch. Jakub Mareš, Mgr. Soňa Rychlíková, Mgr. Ing. arch. Petr Klíma, MgA. Jan Dienstbier, Mgr. Helena Šimicová a další (pořadatelé jsou členy těchto sdružení: informační platforma Škoda Plzně, PechaKucha Night Plzeň, o.s. Světovar). Veliký dík patří zaměstnancům vodárny Plzeň a.s. a Plzeňských městských dopravních podniků a.s. i nájemcům objektů papírny, bez jejichž pomoci a účasti by nemohla urbanisticko-architektonická vycházka v této podobě proběhnout.
Akci finančně podpořili: Plzeň 2015, o.p.s., Ministerstvo kultury ČR, o.s. Světovar, Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni a o. s. Kruh.
Oslavy Světového dne architektury v České republice iniciuje o. s. Kruh. Informace o festivalu Den architektury v jiných městech najdete na www.denarchitektury.cz.
Pozvánku na proběhlý Den architektury 2012 si můžete stáhnout zde.
Sledujte stránky Škoda Plzně pro aktuality o dění v Plzni. Momentálně zpracováváme videomateriál z vycházky, který po dokončení nahrajeme na tento web. Budeme se na Vás těšit na příštích akcích s tématem architektury a urbanismu v Plzni!
31. 8. 2012 - Marek Sivák
Pozvánka na Den architektury 2012
neděle 30. 9. 2012 od 14:00
DEN ARCHITEKTURY: „PLZEŇ – ŘEKY, MOSTY, TOVÁRNY“
Program pro dospělé:
Program pro děti:
Poznámka: Vchod do areálu bývalého pivovaru Světovar je z ulice Sladová, zastávka tramvaje číslo 2 „Brojova“
Čím je pro nás Plzeň? Městem na soutoku, čtvrtěmi mezi mosty, nebo místem sevřeným silničními průtahy? V českém kontextu unikátními, ale zanedbanými nivami v samém centru? Městem továren a komínů? Zdmi starých fabrik jemně vyskládanými z cihel, nebo kolosální zónou montoven? Městem s nostalgickými vzpomínkami na první republiku a tragickými prožitky socialistické éry? Městem donedávna bez vize, které se za pomoci urbanistické soutěže a jejího pokračování snaží vizi najít?
Plzeň zažije v neděli 30. 9. již podruhé oslavy Světového dne architektury. Akce naváže na úspěšný loňský ročník, který navštívilo přes 3000 lidí v třiceti českých městech, z toho v Plzni okolo 250. Letošní festival znovu proběhne formou tématických procházek po českých a moravských městech.
Plzeňský program zahájí urbanisticko-architektonická vycházka, která tentokrát začne na mostu mezi Cukrovarskou a Plzeňskou (Piettovou) papírnou. „Tato skrytá perla u řeky Radbuzy v centru Plzně je dnes velice aktuální – zatímco o Cukrovarské se mluví v souvislosti s plánovanou výstavbou nového depa a tím pádem uvolněním depa starého, Plzeňská papírna je nyní v řízení o prohlášení či neprohlášení za kulturní památku. Zda se podaří oba cenné areály pro Plzeň zachránit, a zda v nich jednou bude bydlení, občanská vybavenost, kultura, nebo všechno dohromady, dnes nikdo neví; hra o jejich budoucnost právě začíná,“ říká jeden z pořadatelů DA, plzeňský architekt Marek Sivák.
Po krátkém nahlédnutí do papírny i depa dopravních podniků bude vycházka pokračovat podél řeky Radbuzy směrem na Slovany. Tam se uskuteční exkurze do trojhalí Chaballovy filtrace – další unikátní technické památky – a k historickému vodojemu. První blok DA pak završí přednáška o plzeňských mostech a řekách. „Tématem Dne architektury je Plzeň jako celé město. Chceme tím navázat na nedávno proběhnuvší urbanistickou soutěž, která je v českém kontextu spíše raritou. Pro uchopení tématu je zapotřebí podívat se na Plzeň z odstupu a říci si, co je na ní pro nás i pro Evropu cenné. Určitě to budou v prvé řadě říční nivy a historické továrny,“ pokračuje architekt.
Hlavním programem letošního DA je zvláštní vydání plzeňské PechaKucha Night, ve které vystoupí účastníci již zmíněné urbanistické soutěže. Jednotlivé týmy přiblíží Plzeňanům svižnou a často vtipnou formou své vize budoucnosti města. „Termín [pečakuča] pochází z japonského výrazu pro povídání. Záměrem je prezentovat dané téma stručně, jasně, svižně a třeba i vtipně. Každý prezentující si připraví 20 obrázků a na okomentování každého z nich má 20 vteřin, to je celkem pouhých 6 minut 40 vteřin,“ vysvětluje člen pořadatelského týmu plzeňský architekt Jakub Mareš. „Účast doposud přislíbilo 17 týmů z 20, soutěžící jsou z celé republiky,“ doplňuje další člen týmu architekt Petr Klíma.
Program „pro dospělé“ paralelně doprovází stavění kuličkodráh s dětskými účastníky. Ti si s sebou mohou vzít vlastní kuličky a angličáky, které nechají na tobogánu projet, ale i stavební materiál - papírové role. Protože čím víc rolí bude, tím vyšší bude kuličkodráha! Den architektury zakončí afterparty, při které se budou spřádat další plány o budoucnosti města, tentokrát již v neformální rovině u sklenky.
Oslavy Dne architektury v České republice iniciuje o. s. Kruh, plzeňský program pro Vás pořádá informační platforma Škoda Plzně spolu s PechaKucha Night Plzeň a společností Plzeň 2015, o. p. s. Program podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Celorepublikový program ke stažení zde. Více informací o festivalu Den architektury v jiných městech na www.denarchitektury.cz.
Součástí festivalu Světovaření i Dne architektury bude výstava studentských architektonických návrhů pro Plzeň. Přijďte shlédnout nápady na řešení trojúhelníku Denisovo nábřeží, Americká, Sirková; Anglického nábřeží; areálu Plzeňské papírny, parkoviště v sadech Pětatřicátníků a nebo "divadelní" parcely v Jízdecké. Výstavu podpořil sponzorským tiskem Ústav umění a designu ZČU.
1. 7. 2012 - Marek Sivák
Den architektury 2012
Vážení přátelé plzeňské architektury a urbanismu, v současné době se připravuje druhý ročník oslav Světového dne architektury. Den architektury 2012 si v Plzni budete moci vychutnat v neděli 30. 9. Budete mít možnost navštívit některé méně přístupné industriální památky, promluvit si s účastníky urbanistické soutěže Plzeň - vnitřní město o budoucí vizi města a dozvíte se i další zajímavosti. Sledujte tuto stránku pro bližší informace, budeme se na Vás těšit.
1. 7. 2012 - Marek Sivák
Na Anglickém nábřeží vznikla Trpasličí Plzeň vystavěná dětskými architekty, urbanisty, výtvarníky i novináři
V sobotu 23. 6. 2012 se již od 10 hodin dopoledne konala zahajovací akce třetího ročníku Dne Meliny Mercouri. V prostoru okolo památníku přátelství před Komerční bankou na Anglickém nábřeží se sešly hloučky plzeňských i mimoplzeňských dětí, aby se společně ponořily do tajů navrhování a stavění města. Pořadatelé hry Hele město - opravdoví architekti, urbanisté, výtvarníci i novináři - provedli děti po place a uvedli je do děje: "U řeky Radbuzy se zakládá nové město. Tady, kde stojíte, jsou všude hluboké lesy. Směrem k Muzeu se rozprostírá prales, Radbuza je nepřekročitelná řeka a Komerční banka vysoké hory. Přímo vedle Vás se tyčí nižší kopec, pod kterým můžete vystavět město. Je jen zcela na Vašem uvážení kde přesně." Kopcem byl již zmíněný památník přátelství, okolo nějž sponzoři akce vystavěli vyhlídkovou plošinu, ze které mohly děti vnímat město z méně obvyklého pohledu - ptačí perspektivy!
Po úvodní obchůzce terénu se děti rozdělily do profesních skupin a následoval "profesní úvod" s jednotlivými patrony. Malí urbanisté a architekti se dozvídali, jaká důležitá rozhodnutí je třeba udělat a jaké mají různé možnosti. Rozhodnutí stála zcela na dětech, pořadatelé jim jen rozšiřovali obzory. Město se stavělo v přibližném měřítku 1:10 a děti v něm řešily problematiku hranic, rozměrů, zastavěných a volných prostor, uliční čáry, městské sítě, kompozice, funkce, konstrukčního systému, pojednání detailu a zejména spolupráce s ostatními profesemi. Malí výtvarníci si zase na začátku sdělovali informace o různých výtvarných technikách, jimiž se dá pojednat fasáda, ale i o jejich důležitosti při dalším utváření města - formou městského mobiliáře, soch a dalších prvků veřejného prostoru. Hned na začátku čekalo malé urbanisty důležité rozhodnutí - rozparcelovali město na tři čtvrti (později pojmenované Da Vinci, Prostřední čtvrť a Ejhle město) a bylo zcela na nich, zda bude město vyhlídkový kopec obklopovat, nebo se od něj naopak vzdálí, zda bude založeno na rovině nebo ve svahu.
Po profesním úvodu byly děti hned rozděleny do smíšených týmů obsahujících přibližně stejný počet urbanistů, architektů a výtvarníků (tyto administrativní úkony měl na starosti nezbytný dětský pracovní úřad). Čtvrtou a poslední profesí, která nebyla součástí jednotlivých týmů, ale fungovala samostatně, byli novináři. Malí žurnalisté již od začátku pobíhali mezi týmy, sháněli tipy na pojmenování města, sbírali a šířili důležité informace a brzy začali sepisovat i inspirativní rozhovory. Během celodenního stavění vyšla dvě barevná čísla "Trpasličích novinek", ve kterých jste mohli najít články jako: "Základy nového města jsou položeny", "Co postavit jako první?", "Jakou profesi považujete za nejdůležitější a proč?", "Univerzita přijme nové studenty a také vyhlašuje výběrové řízení na rektora", "Sgrafitáři pod drobnohledem", "Provoz tramvajové linky zahájen", "Vyšší kostel nebo radnice? - bitva začíná", "Hryzající fena Maggie", "Procházka po městě" a další články velmi připomínající "dospělácké noviny".
Nejdůležitější akcent byl dán na spolupráci - mezi jednotlivými profesemi v týmu i mezi týmy. Vyslanci týmů se tak museli shodnout na tom, jak velké bude a jak bude vypadat hlavní náměstí, které vzniklo na rozhraní dvou čtvrtí, kudy povedou hlavní bulváry a kde budou podružné ulice, který tým postaví jakou důležitou budovu, aby jich nebyl přehršel ale ani nedostatek, i jak která budova bude vypadat. Malí profesionálové se museli ohlížet i na technické problémy, např. aby městskou třídou mohla projet mini-tramvaj a aby zajistili točnu, kde se bude moci tramvaj obrátit. Zrealizovali dokonce i tramvajové zastávky. A spolupráce opravdu fungovala, na začátku nejen urbanisté, ale i architekti a výtvarníci rýsovali městské sítě, a v pokročilejších stádiích se zase architektům či výtvarníkům dostalo pomoci od urbanistů. Nestavěly se jen budovy, ve veřejném prostoru vznikl park a zajímavé kašny, sochy i lavičky.
Jednotlivé budovy pak zaujaly některými svými typickými rysy. Divadlo byla vysoká budova s valenou klenbou, univerzita rozložité sídlo s prosklenou kupolí, nemocnice minimalistická, ale hezky vyzdobená krabice, kostel vše převyšoval svou sedlovou střechou i věží, na výšku kostela dotírala moderní galerie se skleněnou jehlanovou střechou a opravdovými výtvarnými díly v interiéru, avantgardní radnice, jejíž interiéry děti vysprejovaly na černo, zase zaujala moderní otevřenou sloupovou fasádou, ale i akustickými obklady (vajíčková plata) zadní stěny proti odposlechům. :-)
Na konci dne si děti město hromadně prošly a dozvěděly se zajímavosti z ostatních čtvrtí, které pro samé zapálení nemusely nepostřehnout. V sobotní podvečer opouštěly Trpasličí Plzeň usměvavé skupinky malých urbanistů, architektů, výtvarníků i novinářů. O nadšení dětí svědčí, že mnoho z nich vydrželo od ranních hodin do večera, i prohlášení některých, že se dozajista stanou tou profesí, na kterou si tu dnes jen hrály...
Hru Hele město pořádali o. s. Trk, informační platforma Škoda Plzně, Animánie, Plzeň 2015 o.p.s. a spousta nadšených jednotlivců. Hra Hele město byla maloformátovou předehrou projektu Mini-Plzeň, který by se měl (v závislosti na grantech) uskutečnit v roce 2014. Hry na mini-město fungují v západních zemích již několik desetiletí, nejznámější je Mini-Mnichov.
9. 6. 2012 - Marek Sivák
Dětské stavění města "Hele město" na Den Meliny Mercouri
Dne 23. 6. 2012 nás navštivte se svými dětmi na Dni Meliny Mercouri na Anglickém nábřeží! Škoda Plzně chystá spolu s o.s. Trk celodenní program pro děti zejména ve věku 8-15 let, které si pod taktovkou plzeňských architektů a výtvarníků mohou na Anglickém nábřeží vystavět kartonové město. V rolích architektů, urbanistů, stavitelů a dokumentaristů se malí Plzeňáci zapojí do vzniku a zakládání města podle svých představ. POZOR!!! Tento program začíná už od 10:00 a pokud chcete být u vzniku městečka od začátku, vydejte se za námi již v dopoledních hodinách.
Pozvánka ke stažení zde. Aktuální informace prosím sledujte na stránkách Dne Meliny Mercouri.
1. 6. 2012 - Marek Sivák
Vycházka Slovany Světovar 2012 - fotografie a rozhlasové vysílání
Vážení přátelé, pro ty z Vás, kteří se zúčastnili dne 6. 4. 2012 vycházky po strukturách a zajímavostech čtvrtí Petrohrad, Slovany a Petřín, i pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu nemohli přijít a mrzelo je to, mám potěšující zprávu. Jednak si zde můžete stáhnout výběr z fotografií, jednak nás překvapilo množství odezev z Vaší strany, včetně mnoha žádostí o materiály k vycházce.
Přemýšleli jsme, jak Vám nejlépe vyhovět, až nám Český rozhlas Plzeň spolu s Plzní 2015, o.p.s. nabídli, aby se připravila rozhlasová verze vycházky. Protože původní záznam nebyl (díky používání megafonu) příliš kvalitní, natočil se záznam nový. Můžete si jej poslechnout v neděli 3. 6. 2012 od 18:04 na ČRo Plzeň, nebo později v archivu stanice.
Soubor fotografií z vycházky ke stažení zde (.zip 29 MB).
Průvodní list k vycházce v .pdf ke stažení zde.
14. 12. 2011 - Marek Sivák
Videa a fotografie z plzeňského Dne architektury 2011
Fotografie z plzeňského Dne architektury 2011 ke stažení zde (.zip 20 MB).
Uplynulo již více než dva měsíce, co jsme se společně za krásného podzimního počasí procházeli po známých i odvrácených místech centra Plzně. Moc se od té doby nezměnilo, Dům kultury stále stojí (byť má na kahánku), na Rychtářce zase nikdo neparkuje, v Plaze teď před Vánoci potkáme o pár lidí více než v létě, zato v amfiteátru za ní ani noha. Možná si ještě někdo z nás při nákupech vzpomene na slavnou "osu" prvorepublikového výstaviště, která se v obchodním centru tak neslavně ztratila.
Možná alespoň něco málo se pohnulo kupředu - ona urbanistická soutěž na větší část Plzně, která byla tehdy avizovaná, se před dvěma dny vyhlásila, nebyly to tedy plané sliby. Doufejme, že z ní vzejdou prvotřídní návrhy, a vítězný projekt bude politiky přijat a zapracován do územního plánu. Protože je to soutěž určená pro profesionální architekty (z důvodu další zodpovědné spolupráce vítěze s Útvarem koncepce a rozvoje města Plzně), a nám záleží i na názorech obyvatel - nearchitektů, přemýšlíme, zda by bylo možné realizovat neoficiální virtuální prostor pro "sbírku" těchto nápadů. Zatím je alespoň možné vkládat a komentovat názory na našich facebookových stránkách.
Pokud si rádi zavzpomínáte, nebo jste se ještě nenabažili vycházkové atmosféry a informací, přinášíme Vám soubor fotografií vybraných z několika zdrojů a videozáznam vycházky. Videa jsou na konci článku a fotografie si prosím stáhněte zde (.zip 20 MB).
Česká republika se poprvé v roce 2011 masivně připojila k celosvětovým oslavám Dne architektury, o.s. Kruh iniciovalo urbanistické a architektonické vycházky ve více než 30 českých, moravských a slezských městech. Plzeňský program pořádala informační platforma Škoda Plzně, celkem bylo možné zúčastnit se tří různých akcí - her pro děti i dospělé, urbanisticko-architektonické vycházky širším centrem Plzně a neformálního promítání a besedy s architekty, urbanisty a historiky. Považujeme za ohromný úspěch, že na hlavní program - vycházku - přišlo více než 200 návštěvníků! Svědčí to o tom, že Plzeň není (jak se mylně domnívají někteří politici) svým obyvatelům ukradená.
V dalších čtyřech oknech přinášíme videozáznam z vycházky a celého Dne architektury. Děkujeme za zajištění nahrávky společnosti Plzeň 2015, o.p.s. (www.plzen2015.net) a občanskému sdružení 24 (www.xxiv.cz).
Vřele doufáme, že s Vámi v příštím roce zavítáme na další architektonickou vycházku Plzní a oslavíme tak Den architektury 2012!
6. 11. 2011 - Marek Sivák
Ohlédnutí za urbanistickou vycházkou pro děti
INTERAKTIVNÍ VÝLET DO PLZEŇSKÉHO URBANISMU
"Chodník je v téhle ulici v rovině a v tamté nad silnicí; tady je víc lidí a tam je víc aut," ozývají se tipy z dětského publika stojícího v Kopeckého sadech. Otázka zní: podívejte se na obě protilehlé ulice (Bedřicha Smetany a Jungmannova) a poznejte, čím se na první pohled liší. Odpověď je jednoduchá - "Smetanka" je už odnepaměti pěší zónou, Jungmannovou ulicí naopak pendlují stovky aut a lidé jí jen prochází, neobývají ji. Následuje krátké povídání o tom, že původně byla pěší zóna plánována právě přes Jungmannovu a Škroupovu ulici až na náměstí T.G. Masaryka. Z velkolepého plánu zbyl jen fragment, a to právě "Smetanka".
Je ráno 3. listopadu 2011 a my jsme na urbanistické vycházce s vítěznými třídami projektu Kreativní demokratická škola (pořádá CpKP a CEDU), který proběhl minulý školní rok v ZŠ Domažlice, Kdyně, Staňkov, Velhartice a na gymnáziu Blovice. Žáci se během projektu zabývali demokracií a hledali problémy či problémová místa svého bydliště. Následně pak navrhovali řešení. Výsledný nápad přednesli na veřejnosti, v nemálo případech přímo starostovi obce. Naprostá většina projektů se ve své práci zabývala veřejným prostorem. Z toho vyplývá, jak je veřejný prostor, a tedy přeneseně urbanismus a architektura, nerozlučně spjat se životem každého jednotlivce. Je na nás, zda budeme žít v dobrém či špatném prostředí, my rozhodujeme (např. ve volbách nebo občanskou angažovaností), kdo bude za nás prostředí budovat a co v něm chceme mít.
Je zarážející, že toto životně důležité téma ve školním vzdělávání zatím naprosto chybí. O urbanismu a architektuře se obvykle doslechneme jen okrajově, a to formou odtažitého historického biflování, dozvíme se, že nějaký Donato Bramante a Michelangelo Buonarroti postavili baziliku sv. Petra v Římě, sir Christopher Wren katedrálu sv. Pavla v Londýně a Matyáš z Arrasu a Petr Parléř katedrálu sv. Víta v Praze. Už se ale nedozvíme, jak se urbanismus a architektura týká nás, jak nás bude celý život pronásledovat a přispívat k tomu, zda budeme spokojeni v práci, doma i v místě, kde žijeme. Člověk z toho získá dojem, že se jedná o polomrtvou disciplínu pro horních 10 tisíc. V zahraničí, např. v severských státech a Velké Británii, si to mnozí již uvědomují a vznikají vládní i občanské osvětové programy ve školách. O to více jsme byli potěšeni, když se na Škodu Plzně po úspěšné urbanisticko-architektonické vycházce pro veřejnost obrátilo právě CpKP s přáním uspořádat podobnou akci i pro žáky vítězných tříd projektu.
Je sice mrazivo, mladí studenti se ale usmívají. Ptáme se jich, zda jezdí do Plzně a za čím. Ozývá se: "Plaza", "Olympie". Z těchto odpovědí sice nejsme úplně nadšení, ale co naplat :) Pak jedno nesmělé: "Já se rád podívám na náměstí a na ten park s rybníčkem (Mlýnská strouha)." Plzeň zatím pro přilehlé (a i relativně vzdálené) obce funguje spíše jako nákupní centrum než středisko kultury. To se ale snad jednou změní. Jedním z mnoha impulsů ke změnám může být právě naše vycházka. Začínáme u Muzea a procházíme sady k divadlu J. K. Tyla. Děti se dozvídají o středověkém opevnění a vizionáři Martinu Kopeckém, který přeměnil hradby na sady. Zjišťují, že není důležitá jen zeleň, ale i to, co ji ohraničuje. Po cestě mají za úkol sledovat, které budovy jim přijdou významné a na co je tipují. Správně jmenují spořitelnu, vědeckou knihovnu (bývalý konvent), Besedu, hotel Slovan. Dozví se, že na místě dnešní Komerční banky stávalo divadlo a že cenné nemusí být jen dvě stě let staré budovy - stojíme u Velkého divadla a díváme se na nárožní obchodní dům "Adrie".
"A poznáte, co bylo zde, místo čtyřproudé silnice a tramvaje?" pokračují otázky k dětem, zatímco stojíme v podloubí divadla, kde dobrá akustika přehluší řev projíždějících automobilů. "Domy?" ozve se zpátky. "Ne, tam přeci pokračovaly okružní sady, říkali jsme si, že byly okolo celé Plzně. Teď se podívejte zpátky na prostor, kterým jsme prošli, a tady na sady Pětatřicátníků, co Vám přijde příjemnější k obývání?" Nelze samozřejmě mít všude jen zeleň, doprava je důležitá, jde ale řešit inteligentně a na vhodném místě. U divadla si povídáme o urbanistické poloze budovy, architekt Balšánek byl díky nápaditému diagonálnímu umístění v soutěži vybrán k realizaci.
Dále se pojednává předprostor divadla v Husově ulici, děti pátrají po tom, proč jsou dnes na bývalé lukrativní třídě, kde má svou realizaci Adolf Loos, podniky pochybné pověsti a hledají, ve kterém domě by mohl být skryt nový dvoupatrový sál (Dům hudby, má dvě patra oken zaslepená). Nakonec si vysvětlujeme rozdíl mezi Husovo náměstím a náměstím Emila Škody. Co že to tvoří dobré náměstí, dobrý veřejný prostor? Pěkné dláždění? Stromy? Prolézačky? Kostel, radnice nebo škola? Nebo dobře ohraničené místo s esteticky pojednanými "hranicemi" - domy?
K náměstí Emila Škody dostaly děti předem materiál, který si měly před výletem prostudovat (forma test teach test). Většina jich tak skutečně učinila a "náměstí" poznává. Otázky z materiálu zněly:
-
Jakou funkci by podle Vás měl prostor plnit?
- Umístili byste tam stavbu či něco jiného? Pokud ano, jakou by měla mít náplň?
- Umístili byste tam stavbu či něco jiného? Pokud ano, jakou by měla mít náplň?
"Náměstí" je vstupní branou do města Plzně (celou jeho jednu frontu tvoří autobusové nádraží) i vstupní branou do jednoho z největších závodů v Evropě (ústí sem 1. brána Škodových závodů). Historicky byl plánován různý rozsah a různé podoby - od propojení se sousedním Husovo náměstím, po úplné zastavění městskými bloky a ponecháním volného prostoru jen před ředitelstvím Škodových závodů. Dnešní realita je ale jiná, ředitelství zničila puma při posledním náletu na Plzeň a zbytek prostoru zdegradoval v průběhu času a během výstavby autobusového nádraží. Ač je dnes pro návštěvníka první vizitkou Plzně, zůstává ostudným místem. Územní plán počítá s částečným zastavěním, otázkou je, zda v nejlepší podobě.
Žáci přichází s různými návrhy: upravit povrchy, opravit schody, zasázet květiny. Srovnat plochu do roviny a vybavit lavičkami a houpačkami. Opravit okolní domy. Několik chytrých hlav si vzpomnělo na předchozí zastávku v Husově parku a vymyslelo, že by chtěl prostor nějak dostavět, definovat, uzavřít. Třeba obytnými domy s kavárnami a obchody v přízemí. Na závěr se dozvídají o vhodnosti prostoru pro umístění významné veřejné stavby, např. architekt Jaromír Veselák zde zpracoval studii na divadlo. Tím by se z Husovy vytvořila "divadelní" ulice (na jednom konci Velké divadlo, na druhém konci nová divadelní budova). Jako přidaná hodnota by se jistě brzy zkrášlilo okolí, a lechtivé podniky v "Husovce" by nahradily seriózní butiky. Nicméně na tento urbanistický názor se z politické reprezentace nikdo neptal a divadlo se bude stavět vedle OC Plaza.
Po cestě zpět si ještě ti, co byli méně pozorní, všímají skryté šikmé střechy domu Jany a Jana Brummelových od Adolfa Loose a Karla Lhoty, slepých oken Domu hudby a zpět v sadech je za odměnu zavedeme do průchodu na skrytou starou synagogu. Pak už natěšeně vyrazí na studený bufet zpět do Muzea.
Vycházku připravili a provázeli výkladem: Marek Sivák, Irena Ellis, Vladimíra Rosolová. Materiál o náměstí Emila Škody si můžete stáhnout zde. V případě zájmu o další informace nás prosím kontaktujte na m.sivak@skodaplzne.cz
16. 10. 2011 - Kamila Jůzlová, Marek Sivák
Vyhodnocení Ankety o Plzni ze Dne architektury
Důležitou součástí Dne architektury v Plzni byla oboustranná komunikace - návštěvníci měli možnost se přímo bavit s architekty, urbanisty, historiky i amatérskými zájemci o urbanistický a architektonický vývoj Plzně, pokládat jim otázky, vyjadřovat jim svou spokojenost i nespokojenost se stavem města. Dalším stupněm tohoto programu byla Anketu o Plzni, kterou pro Vás připravila a vyhodnotila Kamila Jůzlová za přispění dalších lidí okolo Škody Plzně.
Počet odevzdaných anketních lístků je 24.
Naskenované dotazníky si můžete stáhnout zde.
1.
Co podle Vás Plzeň odlišuje od jiných měst? V čem je její potenciál?
Rybníky, zeleň, náměstí, návsi historických vesnic, město vzdělání, dobrá kulturní úroveň, výjimečná poloha Praha-Evropa,
historické jádro a sady okolo, o víkendu je Plzeň liduprázdná, řeky, pracovní příležitosti, symetrie a celková územní
harmonie, nejbližší okolí, Loosovy interiéry, potenciál je v městských lázních, Světovaru, Jižním nádraží, ve zlepšení
přírody v centru, pivovar, katedrála, nad 70 let MHD zdarma, snad mírně nadstandardní poměry v oblasti kultury, nic,
pivo, slušné hospůdky, historie „prozápadního města“ v rámci ČR.
2.
Která čtvrť nebo místo se Vám v Plzni nejvíc líbí a proč?
Bukovec, Zábělá, Petrohrad, městské sady a Mlýnská strouha, všechna místa se starou upravenou zástavbou, okolí Kamenického
rybníka, vilové čtvrti, Slovany, vilová čtvrť na Borech, Jižní předměstí, Roudná, centrum, Bory, Zavadilka.
..a kam raději nezavítáte?
Vinice, Skvrňany, okolí CAN, Petrohrad, Lochotín, Borská pole, Košutka, Vinice, Doubravka, okolí Hl. nádraží.
3.
Myslíte si, že je důležité jezdit do centra automobilem co nejméně? Co by Vás motivovalo využívat MHD častěji?
Ano, odpadá starost s parkováním. Cena, častější intervaly, obslužnost širokého okolí. Ano, ale přesto by nemělo
být centrum uzavřené (=mrtvé) jako např. Rokycany. Využívám MHD, ale s přesunem okolních obcí mimo zónu
P možná přestanu. Ne.
4.
Jaká budova postavená v předchozích deseti letech Vás potěšila?
Možná ÚMO 2, vybavuji si jenom obchodní domy, víc je těch, co mě nepotěšily, Bytový dům v Boettingerově ulici
(naopak se mi nelíbí řadové domy na Bručné za Primaverou ), vila v Doudlevcích u řeky postavená na skále, hotel
na místě torza hotelu Diplomat, asi Galerie Dvořák, hotel Angelo, žádná, možná některé rekonstrukce, Avalon,
Dům hudby, restaurace Maják v Chvojkových sadech, parkovací dům u Štruncových sadů, Lidl nebo Kaufland
(aby se ušetřilo využívání aut přes centrum).
5.
Vnímáte jako přínos plánovanou budovu Západočeské galerie na místě U Zvonu?
Ano! Ne! Ano, ale neznám detaily stavby,nevím. Ne, kvalitní zeleň by se mi zdála přínosnější.
Myslím, že oživí prostor – reprezentativní budova v sadovém okruhu. A bude tam opravdu stát? Ne, myslím si, že by měl
prostor zůstat volný, ať město alespoň trochu „dýchá“. Nechci, aby v centru byly jen domy, chodníky a silnice.
Ano, ale nevím, jak to vypadá. Ne, galerie může být na Světovaru, je tam místa dost, a nebo v budově lázní
na nábřeží… Určitě ano, jenom se bojím určitého ignorantství Plzeňáků, které by mohlo způsobit malou návštěvnost.
6.
V které městské části se Vám nejlépe jezdí na kole?
Bolevecké rybníky, Borský park, podél řeky a tam, kde jsou cyklostezky, na Slovanech, Homolka – Radbuza-Doudlevce.
..kde byste uvítali rozšíření sítě cyklostezek?
V centru a stávající stezky na sebe lépe navázat , přes centrum na Skvrňany, Lochotín, je jich dost, cyklostezek
by mělo být víc, Bolevec, důležité je jejich propojení, všude, Doubravka, Lobzy, Slovany, podél řek, z Bor do centra.
7.
Jaká je podle Vás hlavní úloha architekta v péči o město?
Koncepčně tvořit dobré město pro lidi a ne pro komerci, měl by usilovat o vyvážení funkcí ve městě a jejich dobré
vzájemné propojení. Měl by zabránit vzniku obytných satelitů, které jsou homogenní (bez občanské vybavenosti),
urbanistická koncepce a hlídání komerčních stavebních aktivit prznících město, uhlídat soulad funkčnosti,
estetična a pohodlného místa pro život nejen lidí, myslet na lidi a na budoucnost, respektovat historii,
citlivá nová zástavba, vizuální harmonie, náprava minulých průšvihů, být bdělý a ostražitý (je vidět, že chybí),
udržet ráz města, velká – podmíněná odborností a dalším rozhodovacím systémem komisí složenou z odborníků, ekologů,
historiků, v péči o sady, zahrady, stromy… domy jako Hunderwasserhaus, mít jasno a zaručit to nejlepší, co se týče
budoucí koncepce, ..aby město bylo atraktivní pro návštěvníky, aby se stavěly budovy, fontány, parky s fantazií...
8.
Jaký je Váš názor na současný stav Americké třídy?
Negativní – auta by neměla být, doporučuji radnici exkurzi do Budějovic – tak má vypadat městský bulvár,
funguje celkem dobře, důvod spousty aut v samotném centru, dobrá – Americká prokoukla, snad jen odklonit auta
jinam, neštěstí – žádná pěší zóna, dobrý, je to řešení napůl – buď měla být pro chodce (spíš) nebo pro dopravu,
neutrální, jsem strašně naštvaná, že jezdí auta tam, kde měla být pěší zóna, rozhodně nezavírat pro dopravu a
opravit domy, katastrofa – zvlášť oproti původnímu plánu.
9.
Co je podle Vás největší problém plzeňských sídlišť?
Parkování, nepořádek, nepřehlednost, nesnadná orientace pro návštěvníky, nevím, málo obchodů, služeb,
parků, málo hřišť pro děti, jejich obyvatelé, anonymita, ceny bytů, izolace, ..že vůbec stojí, malé provázání
s centrem, chybí jejich vlastní centra, kriminalita a dezolátní stav lidí bez charakteru, fungují
jako noclehárny a nic jiného.
10.
Jakou funkci by podle Vás měla plnit budova, plánovaná na místo parkoviště v sadech Pětatřicátníků?
Vnímáte toto místo jako důležité pro město?
Dům „zdravého životního stylu“ (obchody s racionální výživou, restaurace pro děti a seniory, fitness, podzemní
parking, kulturní sál), nevím, knihovna a studovna, nevím, ale důležité místo to je, nemyslím, že je nutné toto
místo zastavět, veřejná budova, centrum kultury – takový meeting point, galerie, bytová funkce. – v parteru obchody a
služby, budova může být stejně hezká jako Bílé nároží nedaleko – vinárna, delikatesy, kadeřnice a výstavy, je to velmi
důležité místo pro univerzitu, divadlo...
11.
Co Vám v Plzni chybí?
Více cyklo/pěších stezek, méně aut, více místa k trávení času VENKU ve městě, oáza potěšení a půvabu, Plzeň pořád není
jako Vídeň, Paris, Rome, Plzni chybí kypící kultura a originalita tvůrců, dostatek parkovacích ploch, hlavní architekt,
promyšlenost chodu (urbanistického) města, síť cyklostezek, asi nic, velké parky v centru, zajímaví lidé, kultura všeobecně,
upřednostňování chodců a cyklistů před řidiči, středověké křivolaké uličky (-:, větší bezpečnost, nové divadlo, koncertní sál,
inteligentní plánování, zahradní restaurace s chládkem pod vzrostlými stromy s kvalitním kulturním programem pro juniory,
seniory i nás mezi, nový „Dům kultury“, v centru bezbariérové toalety na euroklíč, nalakované čisté lavičky s květináči
na náměstí, cenově dostupná cukrárna na náměstí, přechod pro pěší k pivovaru.
Vyhodnocení ankety v .pdf formátu si můžete stáhnout
zde.
Prosíme další případné zájemce, kteří chtějí vyjádřit svůj názor na Plzeň a kteří nestihli vyplnit anketu na Dni architektury,
aby vyplnili její elektronickou verzi, ke stažení
zde.
Vyplněnou anketu je možné zaslat na náš e-mail: mail@skodaplzne.cz.
16. 10. 2011 - Stanislava Brejchová, Marek Sivák
Výsledky dotazníků o.s. Kruh z vycházky na Den architektury
Počet účastníků vycházky: více než 200
Počet účastníků besedy: cca 60
Počet odevzdaných dotazníků: 20
Tabulkové vyhodnocení dotazníků si můžete stáhnout zde.
Naskenované dotazníky si můžete stáhnout zde.
(Z bezpečnostních důvodů jsou osobní informace rozostřeny).
Všichni respondenti kladně hodnotili přínos a myšlenku této akce a doufají v její pokračování. Je evidentní, že občané města se o problematiku vizuální a urbanistické podoby města zajímají a cítí se být nedostatečně informováni. Řada lidí také velice pozitivně hodnotila odbornou úroveň všech přednášejících. Mezi další pozitiva účastníci zahrnovali vybranou trasu a nebývalý počet účastníků. Součástí vycházky bylo také slamové okénko p. Davida Hynčíka na Rychtářce, který vtipnou a zároveň kritickou formou zhodnotil situaci města. Toto vystoupení bylo nejen v anketních lístcích nadšeně přijato.
Několik výtek padlo směrem k technickému řešení, a sice, že bylo během vycházky jednotlivým řečníkům špatně rozumět i přes to, že byl využíván megafon. Menší část respondentů také cítila, že vycházka i následná beseda byly orientovány velkou měrou na negativní příklady. Do budoucna by jistě uvítali také pozitivní příklady, návrhy řešení a návody z jiných měst. Účastníky také zajímá, jak je možné na negativní situaci ve městě z pozice běžného občana reagovat.
Zazněl i komentář, "jak může prostý občan ovlivnit situaci, když to nesvedou ani odborníci?" Odpověď je jednoduchá - konečnou situaci ovlivňují politici, ať už ti zvolení, nebo ti, kteří nad těmi zvolenými stojí neveřejně v interní hierarchii strany. Mnoho chybných rozhodnutí mají na svědomí úředníci, ale ti se "jen" chovají loajálně ke svým chlebodárcům (byť rozhodnutí mnohých z nich vyžadují silnou bezpáteřnost). Politici jsou voleni námi: "prostými občany" a díky tomu se nás také "bojí". Ne jednotlivců, ale davu ano. Čím víc lidí vyjadřuje stejný názor na věc, zájem o zlepšení situace, tím méně si je dovolí ignorovat. Jde jim přece o to udržet se do dalšího volebního období. Za současnou situaci může nedostatečná politická poptávka - čím víc a čím hlasitěji budeme vyjadřovat názor, tím víc se budou muset přizpůsobit. V silách každého občana je snažit se dávat najevo svou nespokojenost s něčím a naopak spokojenost s něčím jiným, šířit toto povědomí dále a zejména volit a zodpovědně se u voleb rozhodovat. Dle dlouhodobého sledování jednání zastupitelstva města (zde na internetu) vykazuje opozice (např. Top 09, Plzeňská aliance, Pravá volba pro Plzeň, Zelení) větší míru fundovanosti a "civilního" přístupu k řešení problémů (včetně zapojování názoru odborníků, a to nejen na oko jako to dělá často Rada) než dvě vládnoucí strany ODS (od revoluce vždy v Plzni vítězná a rozhodující) a ČSSD. Je samozřejmě na každém, koho ve volbách upřednostní, ale koho si volíme, toho máme.
Děkujeme Vám všem za účast, chválu i projevený zájem, aby tato akce v budoucnu pokračovala. Ač přípravy takovýchto akcí stojí mnoho sil a odhodlání, Vaše podpora nás motivuje k jejich pokračování. Vynasnažíme se v budoucnu podobnými podniky pokračovat. Mezitím můžete sledovat aktuální dění na našich stránkách a na stránkách o.s. Kruh.
3. 10. 2011 - Marek Sivák
Ohlasy Dne architektury
Chtěli bychom poděkovat jménem naším i jménem občanského sdružení Kruh, které vycházky iniciovalo po celé České republice, za Vaši skvělou účast na Dni architektury. Mile nás překvapilo, v jakém počtu jste dorazili a jak Vás vycházka zvolenými místy zajímala. I zaslechnuté ohlasy, že jste na mnoha místech vycházky nebyli již mnoho let, ač jsou v centru města, jsou pro nás důležité a svědčí o existenci "světlých" a "temných", neboli navštěvovaných a nenavštěvovaných, míst v centru. Celá vycházka byla dokumentována jak fotograficky, tak na kamery, v budoucnu by z toho mohl vzniknout zajímavý záznam. Brzy nahrajeme na stránky výběr fotodokumentace.
Také bychom chtěli poděkovat dětským účastníkům, kteří tvořili Paní Architekturu a Pana Urbanistu a návštěvníkům promítání a besedy v Domu hudby. Věříme, že se vrátíte na nějakou z našich příštích akcí.
Na závěr bychom chtěli poprosit, kdo máte z vycházky pěkné fotografie nebo vlastní videozáznam, můžete nám ho zaslat buď na e-mail (m.sivak@skodaplzne.cz) nebo prostřednictvím úschovny. Pokud jste též nestačili odevzdat dotazník či anketu, prosíme o naskenování či vyfocení a zaslání na e-mail (popřípadě je též možno vyplnit elektronickou verzi dotazníku).
Zde jsou ještě ke stažení aktualizované propozice k vycházce a autorské zprávy k vybraným objektům. Ještě jednou děkujeme a doufáme, že si nadále budete užívat plzeňské prostory a možná se na ně podíváte i z trochu jiného úhlu pohledu. Pokud by Vás něco zajímavého napadlo, komentář, fejeton, pochvala či lament na nějaké místo v Plzni, určitě Váš příspěvek uvítáme.
28. 9. 2011 - Marek Sivák
Již tuto neděli na vycházku
Dle předpovědi počasí má být v neděli krásně, a i kdyby lilo jako z konve, tak návštěva plzeňských zákoutí a známých i neznámých míst spolu s množstvím odborníků za to určitě stojí! Plzní Vás provedou Petr Domanický ze Západočeské galerie, Milan Svoboda - ředitel Plzně 2015, krajinářský architekt Jakub Chvojka, Tomáš Bernhardt ze Západočeského muzea v Plzni, Jana Domanická z Národního památkového ústavu, mistr slamu David Hynčík, architekti Jaromír Veselák, Petr Klíma i Marek Sivák, a možná přijede i ateliér D3A, který zvítězil v architektonické soutěži na areál Světovaru a umístil se na třetím místě s návrhem nové budovy Západočeské galerie U Zvonu. Program začíná již od 14:00 před Západočeským muzeem, kde budete mít možnost zahrát si hry pro děti i dospělé, vyplnit si anketu o různých místech v Plzni, jejíž výsledky pro Vás zpracujeme na internet, a dozvědět se spoustu zajímavých informací o svém městě. Vycházka pak odstartuje v 16:00 a oslavy Dne architektury zakončí beseda v Domu hudby od 18:15. V neděli se na Vás těšíme!
1. 9. 2011 - Marek Sivák
Škoda Plzně a o.s. Kruh Vás zvou na urbanistickou vycházku Plzní
Přijďte s námi oslavit Mezinárodní den architektury urbanisticko-architektonickou vycházkou, besedou a hrami pro děti i dospělé!
Kdy: 2. října 2011 (neděle)
14:00 Hry pro děti i dospělé, informace o Plzni, urbanismu i architektuře (stánek u fontány před Západočeským muzeem, Kopeckého sady 2)
16:00 Urbanisticko-architektonická vycházka širším centrem Plzně s odborníky (sraz před budovou Západočeského muzea, Kopeckého sady 2)
18:15 Neformální beseda s architekty, urbanisty a historiky, promítání o Plzni (kavárna Domu hudby, Husova 30)
Obyvatelé Plzně i mnoha dalších českých a moravských měst budou mít v neděli 2. října příležitost nově objevit své město. Řada předních českých architektů a teoretiků architektury vyrazí totiž v tento den do ulic svých rodných měst, kde provedou místní obyvatele po zajímavých stavbách současné architektury a upozorní na krajinné a urbanistické souvislosti či zvláštnosti. Vycházka širším centrem Plzně představí vývoj a současnost veřejného prostoru ve městě a povede nejen po místech, kam denně proudí tisíce návštěvníků, ale i po místech, kudy se moc nechodí, ač jsou v centru města. Na vycházce promluví odborníci, kteří poskytnou zajímavá fakta o historii i plánovaném rozvoji města. Vycházka by ale měla být zejména čerstvým pohledem na Plzeň – které prostory fungují dobře, které hůře a proč tomu tak je. Součástí vycházky bude sadový okruh, nábřeží, U Zvonu, Mlýnská strouha, Rychtářka, bývalé výstaviště (Plaza) a Avalon. Sraz na vycházku před budovou Západočeského muzea. Před vycházkou jsou plánovány tématické hry pro děti i dospělé.
20. 6. 2011 - Marek Sivák
Den Meliny Mercouri se vydařil, děkujeme za návštěvu!
Jsme moc rádi, že i přes nepřízeň počasí se nenechali Plzeňané zastrašit a vyrazili do města užít si den, kdy je je na jednom z hlavních bulvárů uzavřena doprava a Americká se stává dějištěm kulturních akcí. Vaše návštěva nás moc potěšila, byli jsme překvapeni šíří Vašeho zájmu i velkou chutí si hrát. Jsme rádi, že Vám není osud našeho města lhostejný. Brzy zde naleznete nové informace o Plzni a v budoucnu pro Vás připravíme další akce, na nichž se budeme snažit Vám přiblížit plánování města i možnosti rozvoje Plzně.
13. 6. 2011 - Marek Sivák
Příprava Dne Meliny Mercouri aneb Vystavme si svou Plzeň
Přípravy na program Vystavme si svou Plzeň v rámci Dne Meliny Mercouri 2011 vrcholí. Těšíme se na Vaši návštěvu a nezapomeňte s sebou vzít i Vaše děti, pro něž je určena část programu. Vždyť stavět město je jako hra s kostkami!
Akce se koná tuto sobotu (18.6.2011) od 2 hodin. Náš stánek najdete poblíž rohu Americké a Denisova nábřeží (naproti Domu kultury), viz. mapka, která bude k dostání na místě nebo je ke stažení zde.
2. 6. 2011 - Marek Sivák
Den Meliny Mercouri 18.6.2011
Přijďte navštívit náš stánek 18.6.2011 na Den Meliny Mercouri v Plzni! Vysvětlíme Vám, co je to veřejný prostor a jak se liší dobrý od špatného; která místa v Plzni by řešení potřebovala a která byla zajímavě vyřešena. Ukážeme Vám proměnu některých míst v průběhu času. A neposledně - zeptáme se Vás na Váš názor, jak by se měla Plzeň dále rozvíjet a co by se Vám na kterém místě líbilo. Časté a zajímavé názory pak zveřejníme na našich stránkách!
Nejnovější články:
Referendum a demokracie v Plzni
Video z vycházky na Den architektury
Den architektury 2012: "Plzeň – řeky, mosty, továrny"
Štruncovy sady - slibný začátek se zkaženou třešničkou
Pozvánka do Věže na diskusi o projektech Plzně 2015 pro veřejný prostor
Pozvánka na Den architektury 2012