3. 10. 2011 - Milan Hanuš
Poděkování za vycházku
Dobrý den,
právě se vracím z vynikající urbanisticko-architektonické vycházky Plzní u příležitosti Mezinárodního dne architektury.
Děkuji za velmi hezky připravenou akci, která mě vedla k nápadu vytáhnout své žáčky na tentýž netypický okruh. Škoda, že jsem
nemohl zůstat na besedu.
Bylo by fajn, kdyby se Vám podařilo dát slov (a snímků) z této akce na web.
Přeji další podobně perfektní nápady a akce
Milan Hanuš, Staňkov
16. 7. 2011 - Svatava Brožíková
Za záchranu renesančního skvostu - zdevastovaného zámku ve Šťáhlavech
Plzeň je pro rok 2015 vyhlášena městem kultury. Ve skutečnosti návštěvníky nezajímá jen těch
x hektarů města a výstavy + divadlo. Zajímá je nejen to, co se všeobecně považuje za kulturu, ale
i kultura okolí (městeček, obcí, lesů, toků atd.). O to důležitější je jednak
historicky stará Plzeň, tedy Plzenec i jeho okolí, které stavebně dokládá, že tam byl počátek města
Plzeň, ostatně i počátek státnosti. A také je třeba si uvědomit, že renesanční
stavby jsou v kultuře lidstva pokladem, mnohdy nejen vizuálním, ale i stavebně technickým!
Odkaz na další informace o zámku a současné fotografie.
11. 7. 2011 - Vladimír Babnič
Vážení ... My politici, vy voliči
Vážení,
věřím, že si najdu čas občas zavítat na Vaše webové stránky. Osobně vítám všechny aktivity,
které vedou k posílení občanské společnosti. Architektonicko-urbanistický rozvoj Plzně by z pohledu laika
neměl podléhat úzkým skupinovým zájmům investorů, ale doporučením a stanoviskům eticky vyspělých
odborníků, kterými jistě chcete zůstat či být. Pouze praxe a čas ukazuje kdo je kdo...
Vím, že je to poněkud otřepané, ale v první řadě potřebujeme město čisté.
Nebudu se pouštět do složitých úvah a všech možných souvislostí proč tomu tak není
a za jakých okolností by se situace podstatně zlepšila. Ano, každý potřebuje svůj prostor -
dodávám ve společném prostoru. Potřebujeme skutečně společný bezpečný prostor k obývání
a spolupráci, kterého se nám nedostává nevinnou nízkostí většiny našich velkých malých zastupitelů;
politické strany jsou zatím vítězícími gerilami nad občany J. Pro obveselení zasílám své dva starší textíky.
Dějiny, ale i osudy lidí jsou o zápasech, o moci majetkem, ale také o vůli k odvaze nést břemena lidskosti
a udržovat rovnováhu.
"My politici, vy voliči" -
Já, volič bez vůle často slyším z televizní obrazovky od mých vládnoucích i nevládnoucích spoluobčanů
spravujících věci veřejné, nová zájmena: "my politici" a "vy voliči". Mohu se mýlit, ale dekóduji ...
"My politici jsme nová nesouměřitelná vrstva, držíme spolu, náš svět není Vaším světem,
ale máme Vás rádi. Naše pravidla jsou tajná. Tedy jen pro zasvěcence. Zrazujeme se navzájem jen v nejnutnějším
případě, jen kdyby to ohrozilo mutaci naší vrstvy v naslouchající, sloužící zastupitele lidu. Kdyby jste jen
věděli vy voliči (ty vole), jak těžké je být důstojnou loutkou. Pravda, dají se vydělat dobré
peníze, ale někdy jsou to nervy... Nejhorší ze všeho je, když si vy voliči chcete hrát na občanskou
společnost. Vlastně hrát... to se ještě dá snést. Když se však začnete chovat jako občané,
ztrácíte soudnost dneška a smysl pro realitu. Ještě, že většina novinářů má rozum. Hrají tu
hru na profesionály s námi profesionálně. Nikomu neříkej, že nás mohou odhalit. Ona se jich většina bojí
naštěstí víc než my... nakonec vždyť jsou to taky jenom voliči.