ŠKODA PLZNĚ

Platforma pro informace, nápady a

diskuzi za lepší budoucnost Plzně


PLÁNOVÁNÍ, ARCHITEKTURA, ROZVOJ PLZNĚ

Každý člověk v Plzni potřebuje svůj prostor
  2012 Škoda Plzně
RSS

20. 6. 2012 - Marek Sivák

Vážení zastupitelé, zachraňte architektonický obraz města


Dopis 46 zastupitelům města Plzně ohledně neochoty investora OC Corso učinit budoucí stavbu na plzeňském nábřeží architekturou; a apel na pozdržení prodeje pozemků.


Vážení zastupitelé,

rád bych se na Vás obrátil ohledně projektu obchodního centra Corso a s ním spojeným prodejem pozemků. Chtěl bych stručně vyjádřit znepokojující věc, a tou je přístup investora k požadavkům plzeňské veřejnosti i Vás politiků.

Záměr vystavět obchodní centrum v prezentovaném provedení vyvolal před časem nevoli ABSOLUTNÍ VĚTŠINY plzeňských i mimoplzeňských odborníků, nemluvě o tisících obyvatelích města. Rok se s rokem sešel, my, občané, i Vy, naši zástupci a ochránci před soukromou zlovůlí, nejsme o nic moudřejší. Uspořádání urbanistické soutěže i zpracování regulačního plánu bylo zavrženo jako nestihnutelné a neadekvátní (jak krátkozraká můžou být rozhodnutí), místo toho bylo odsouhlaseno stanovení regulačních podmínek.

Od začátku jste byli upozorňováni na to, že v procesu, ve kterém se nelze plně spolehnout na státem stanoveného partnera – stavební úřad (díky jehož činnosti prošlo velice kontroverzním a možná i nezákonným postupem schválení demolice Domu kultury) – jsou nezávazné regulační podmínky slabou zbraní. Přináší s sebou totiž jednu nevýhodu – nutnost dohody, aby byly akceptovány. Což u investora, který mění názor a přístup ze dne na den dle toho, zda Vaši podporu momentálně potřebuje nebo ne, znamená hodně.

Opravdu, investor na sebe nenechal dlouho čekat, a na tuto slabinu přímočaře upozornil. Citace z dopisu společnosti Amadeus Plzeň a.s. Magistrátu města Plzně ze dne 17. 4. 2012: „Pokud však k prodeji pozemků nedojde, bude investor nucen projekt posunout mimo hranice městských pozemků a zároveň bude nutné v rámci úspor omezit některé výše uvedené investice, ke kterým se investor v souvislosti s Re­gulač­ními podmínkami zavázal. Regulační podmínky mají totiž z hlediska právního povahu jakési smlouvy s investorem, neboť nejsou právně závazné. Je pak pouze na investorovi, zda je přijme či nikoli.“

Nechme stranou investorovu „jistotu“, že má trumfy v rukávu, jako by již držel územní rozhodnutí a stavební povolení. Uvedené investorovo upozornění nemůžeme vnímat jinak, než jako pokus o nátlak nebo vydírání. Tento přístup je sám o sobě znechucující a měl by minimalizovat snahu investorovi vyhovět. Nicméně, i pokud budeme velmi shovívaví, je zapotřebí před finálním rozhodnutím o prodeji či neprodeji pozemků zrekapitulovat investorovu vstřícnost vůči našim požadavkům (pro tento účel budu předjímat, že politici, odborná i laická veřejnost stojí na jedné lodi). Dnes, když Dům kultury leží v popelu a vzaly za své možnosti rekonstrukce, přestavby a dostavby, lze konstatovat, že axiomem veškerých požadavků bylo a je, aby na tak exponované parcele v centrální části nábřeží Radbuzy vznikl dům, který bude městu urbanisticky a funkčně prospěšný a který bude kvalitní architekturou. Tento požadavek byl rozepsán do několika technických i netechnických Regulačních podmínek.

Pověřená instituce – ÚKRMP – vyhodnotila, že investor nesplnil zejména dvě podmínky. Za prvé nedodal požadovaný zákres stavby z pohledu z posledního podlaží administrativního objektu BCB, za druhé nesplnil požadavek na kvalitní architektonické řešení stavby včetně členění do dílčích hmot. V již zmíněném dopisu magistrátu investor plamenně obhajuje nesmyslnost těchto požadavků. Perspektivní nadhled se mu zdá nedůležitý, ale uvolí se ho dodat. Druhý požadavek strhává jako neměřitelný: co to je, dělení do dílčích hmot? Co si má pod tím představit?

Pro odborníka a jistě i mnoho laiků jsou oba požadavky zcela průhledné. NPÚ, město Plzeň a další subjekty se snaží dlouhodobě zkrášlovat střešní krajinu města, zákres z pta­čí perspektivy u dvě stě metrů dlouhého domu není tedy výmyslem, nýbrž na­pros­tou nutností. Členění objektu do dílčích hmot a kvalitní architektonické řešení stavby již mluví samo za sebe.

Poznámka investora je přelomová. Do jaké fáze technokracie jsme se jako společnost dostali? Je potřeba všechno vyspecifikovat matematickou rovnicí? Pokud odhla­su­jeme, že ano, že se lze vyjadřovat jen „tvrdými“ technickými regulativy, odhlasovali jsme si nutnou zkázu naší společnosti a našich měst. Již nikdy nepůjde říct, že chceme, aby města byla hezká a příjemná pro život, aby stavby v nich byly architekturou. Od začátku světa až po dnešek nešlo tyto požadavky vyjádřit tvrdou rovnicí, vždy byly vyjadřovány „měkkými“ formulacemi. Jinými formulacemi totiž vyjádřit nejdou. Argumentace investora svědčí o jediném. Investor nechce žít ve světě měkkých regulací. Investor chce udělat několik minimálních ústupků typu rozšíření chodníku, a pak chce už jen stavět a hromadit peníze.

Lze tedy říci, že INVESTOR ZÁSADNĚ NEPOCHOPIL NEBO NECHCE POCHOPIT, CO OD NĚJ PLZEŇ CHCE. A Plzeň chce být hezkým a pro život příjemným městem, ve kterém budou stavby architekturou. Toto lze vyjádřit pouze měkce, žádná matematická formule nepomůže: Plzeň požaduje od investora URBANISTICKY A FUNKČNĚ PROSPĚŠNÝ DŮM, KTERÝ BUDE KVALITNÍ ARCHITEKTUROU.

Nejsem přítelem obstrukcí a naschválů. Nicméně ve chvíli, kdy nezbylo mnoho jiných cest, je zapotřebí sáhnout i k takovýmto „výchovným“ opatřením. Neříkám neprodávejte nikdy investorovi pozemky. Říkám: UKAŽTE INVESTOROVI, ŽE VÍTE, CO CHCETE, ŽE JSTE JEDNOTNÍ, A ŽE TO, CO CHCETE, JE KVALITNÍ ARCHITEKTURA V CENTRU MĚSTA. ODMÍTNĚTE PRODEJ POZEMKŮ DO DOBY, NEŽ INVESTOR NÁVRH RAZANTNĚ PŘEPRACUJE, A TO SPOLUPRACÍ S KVALITNĚJŠÍM ARCHI­TEK­TO­NICKÝM STUDIEM, A NEŽ EXTERNÍ PRACOVNÍ SKUPINA, KTERÁ STANO­VILA REGULAČNÍ PODMÍNKY, VYHODNOTÍ NOVÝ PROJEKT JAKO KVALITNÍ ARCHITEKTURU.

Na závěr bych Vás rád upozornil na (doufám) inspirativní čtení na našich stránkách, kde se můžete dozvědět názory externích odborníků i obyvatel na město, na připravované projekty a další témata: www.skodaplzne.cz.

Přeji smysluplné projednání,

M Arch Marek Sivák


17. 6. 2012 - Zdeněk Lukeš

Demolice Domu kultury - kauza Plzně dýchající azbest


Žijeme ve světě, kde je o nás postaráno, kde jsme zaštiťováni a chráněni našimi úřady, nebo ve světě, kde nemůžeme věřit ničemu, kde bychom raději měli chodit po vlastním městě s obličejovou rouškou, jaké jsou vidět na záběrech z epidemií v Japonsku?

E-mail Zdeňka Lukeše 7. 6. 2012:


Vážený pane Petřík,

děkuji za zprávu, byť nepříznivou. Opravdu nevidím žádný důvod, proč vlastník zdemolovaného DK Inwest chce i nadále bránit v přístupu do archiválií, který stejně jako celý přístup MMP - odboru stavebně správního - může jen zavdávat podněty k různým spekulacím.

Ohledně Vaší poznámky, že objevení azbestu v demolovaném DK mělo charakter šíření poplašné zprávy a poškodilo provádějící firmu APB Plzeň si dovoluji uvést věci na pravou míru: O přítomnosti látek obsahujících azbest jste byli informováni již při projednávání EIA novostavby OC Aréna dne 2. 11. 2011 na ÚMO 3 osobně - jak za Vaší přítomnosti, tak dalších zástupců Amádea a.s. Protože tato akce se pro oddělené řešení demolice bývalého DK Inwest týkala výlučně řešení novostavby OC Aréna, byl podán již 27.12.2011 kontrolní skupinou.cz o.s. podnět k řízení o dozoru na Krajskou hygienickou stanici (KHS) Plzeňského kraje. V příloze tohoto podání byla kopie sdělení autora stavby Ing.arch Hrubce kde sděluje, že stavba obsahuje azbest, a to ve stropních podhledech a plentování potrubí klimatizace. Originál tohoto sdělení byl předán stavebnímu úřadu ÚMO Plzeň 3, který řízení o odstranění stavby DK Inwest prováděl.

Není tedy žádnou vinou oponentů novostavby OC Aréna (alias Corso Americká), že příslušné úřady řádně nekonaly v rámci svých pravomocí. KHS Plzeňského kraje postoupila podnět z 27.12.11 dále věcně příslušné České inspekci životního prostředí,oblastní inspektorát Plzeň, Klatovská 48, která má řešit problematiku odpadů. Z výše uvedeného vyplývá, že projekt odstranění stavby, který povoloval stavební úřad ÚMO Plzeň 3, byl zpracován s chybami, s následky jak pro zaměstnance provádějící firmy APB Plzeň a.s., tak následně pro širokou plzeňskou veřejnost.

Autoři DK Inwest tak byli přesvědčeni, že v rámci odstrojování interiéru DK (na který nebylo potřeba povolení stavebního úřadu) je nakládáno s nebezpečnými odpady dle platných předpisů o ochraně zdraví pracovníků. Proto byli velmi překvapeni, když se po začátku venkovních demoličních prací objevovaly postupně celé partie konstrukcí z osinkocementových desek, obsahující již před půlrokem avizovaný azbest. Proto považovali za svou občanskou povinnost upozornit na to pracovníky APB Plzeň a.s. provádějící demolici, provést fotodokumentaci a postoupit celý případ po právní konzultaci 26.04.12 znovu odpovědným úřadům. Od pracovníků APB se dozvěděli pouze to, že mají za úkol zbourat DK Inwest v co nejkratším termínu, což se jim díky prodloužené pracovní době (6.00 - 19.00 hod) a využitím všech víkendů (mimo Velikonoc) také podařilo.

Klobouk dolů, jsou opravdu mistři destrukce. Co se v potu tváře tehdy provádějících firem a mozolů plzeňských odborářů-brigádníků budovalo 6 let, změnilo se za 6 týdnů v hromadu zdraví nebezpečných trosek. Ponechme stranou emoce a pracujme s věcnými argumenty. V připravované dokumentaci budou uvedeny také všechny dosud realizované stavby Amádea a.s. pro komerční prodeje a z nich vyplývající srovnání co do zastavěné plochy, obestavěných kubatur, architektonického výrazu, parkingu atd. Také je třeba zmínit fakt, že v přípravě ostravské investice Amádea a.s. je uvedeno, že ÚMO Moravské Ostravy se postavilo proti plánované devastaci býv. OD Ostravica a od přestavby (spíše likvidace její památkové podstaty) Amádeus odstoupil. Na INT je uvedeno vyjádření pana Piskáčka k datu 18.03.12. Plzeň tak bude po Liberci nejvíce zdevastovaným městským centrem, i když liberecká Delta je určitě daleko kvalitnějším objektem než plánované Corso Americká.

S pozdravem Zdeněk Lukeš

E-mail Jana Petříka, advokáta společnosti Amadeus Plzeň a.s., 4. 6. 2012:

Dobry den,

omlouvam se, ale asi pro Vas nebudu mit stale dobre zpravy. Jednak proto, ze je pan Klan nyni v zahranici, a take proto, ze v mezidobi jste spolecne s panem architektem Hrubcem podnikli nekolik kroku, ktere trochu presahly mez diskuse a dobre mineneho odporu proti nove stavbe.

Jedna se mi zejmena o tu zalezitost s azbestem.

V budove nebyl zadny azbest (az na cca 14 m2 desek, na kterych visel napis Becher klub) nalezen. Tomu odpovidaji opakovana mereni provedena na miste nejen ze strany CIZP ale i ze strany APB, ktera demolici provadela. Vase "zarucena" a nepravdiva zprava do medii vsak vyvolala mezi verejnosti opravnene obavy z toho, ze behem demolice bude ohrozeno zdravi obyvatel Plzne. Tato obava (a nevahal bych pouzit slovo "panika") se pak odrazila v novinovych clancich typu "Azbestove strasidlo obchazi Plzni" atd. Na to musel investor i APB reagovat a situaci uklidnovat, nebot skutecne zadne zdravotni ohrozeni behem demolice nehrozilo a dovolil bych si rict, ze demolice byla provedena velmi elegantnim zpusobem.

Vase nepravdiva a ucelove namirena zprava do medii vsak projekt a investora velmi poskodila. Investor byl postaven do pozice subjektu, ktery uprostred mesta ohrozuje zdravi obyvatel. Uz tedy neslo o to, ze nesouhlasite s projektem CORSO z nejakeho logickeho duvodu, ale o to, ze se nepravdivymi informacemi snazite investora na verejnosti ocernit a zdisreditovat.

Za takove situace podle meho nazoru logicky nemuzete zadat jakoukoli spolupraci. Naopak Vas musim upozornit, ze Vas postup v prubehu demolice je nyni zkouman v tom smeru, zda nedoslo k naplneni skutkove podstaty trestneho cinu sireni poplasne zpravy nebo jineho trestneho cinu.

S pozdravem,

Jan Petrik, advokat

E-mail Zdeňka Lukeše 3. 6. 2012:

Vážený pane Petřík,

žádám Vás o případný souhlas vlastníka bývalé stavby DK Inwest v Plzni (dle stavebního zákona a to §168 odst.2 druhé věty) pro studium dostupných archivních materiálů v archivu MMP. Protože se připravuje souhrnný materiál pro publikační účely zdemolovaného DK Inwest v Plzni, doufám,že platí Vámi tlumočený závěr pana V. Klána, že tyto archivní materiály budou zpřístupněny hned poté, co bude DK Inwest zbořen - což se v měsíci květnu t.r. stalo.

Zároveň Vám nabízím pro připravovanou akci možnost publikování nezkreslených názorů vlastníků na celkovou problematiku v rozsahu max. 4 str. (na počítači font Times News Roman vel. 12) s členěním do několika bloků dle Vaší představy. Uvítali bychom zejména bloky: celostátní pohled na již Amádeem realizované stavby a z toho vyplývající příprava dalších investic (Plzeň,Ostrava ...), dále příprava investice v Plzni - výkupy pozemků + koupě Městských lázní a prvotní záměr realizace v prostoru mezi Tescem, lázněmi a DK Inwest. Ekonomické vyhodnocení investice vedoucí nikoliv k rekonstrukci, ale demolici DK Inwest. Uvítána by byla i výkresová dokumentace a upravené vizualizace, t.j. včetně 5. NP., spolupráce na nové investici s Magistrátem města Plzně a postupné vyjasňování sporných stanovisek, příprava demolice DK a její rychlá realizace v dubnu - květnu t.r. Stanoviska k vyjádřením památkového odboru MMP a NPÚ ÚOP v Plzni z 19.04.2011. Přínos nové investice pro město Plzeň, její dopady na městskou dopravu, zaměstnanost a kulturně-společenský život města. Jediné Vaše stanovisko, které mám k dispozici, je dopis na NPÚ ÚOP Plzeň ze dne 26.05.11, které je na rozdíl od hysterického pamfletu pana J. Piskáčka z téhož dne konstruktivní.

Doufám tedy, že po mé možnosti vstupu do archivu ustane nesmyslné dopisování s MMP a budeme se věnovat konstruktivnímu dialogu. Dovoluji si připomenout, že za mé památkářské éry nikdy nikomu nebylo v přístupu do archivů bráněno a mohly se zjišťovat velmi důležité věci pro závažná památkářská rozhodnutí - např. pro stanovení barevností kostela sv. Máří Magdalény nad kolonádou v K. Varech byly v archivu k dispozici všechny účty za nákupy barev i peníze za provedené práce i po více než 200 létech (architekt K. I. Diezenhofer)!!!

Jinak se nebráním žádným schůzkám podobným té z 23.srpna 2011 v Cross Café pod divadlem, kde jste mě společně s Ing. M. Soukupem tlumočili výše uvedené stanovisko p. J. Klána.

S pozdravem Ing. Zdeněk Lukeš


13. 6. 2012 - Marek Sivák

Apel na zachránění kulturnosti města


Reakce na poslední zprávy o plánovaném kulturním barbarství v našem městě a apel na přehození výhybky směrem od myšlení technokratického k myšlení koncepčně-kulturnímu.

Vážený pane primátore,

rád bych se na Vás zase po čase obrátil ohledně architektury a kultury v Plzni. Jedná se zejména o OC Corso a nápad hejtmana Plzeňského kraje umístit prostory ZČG do této budovy.

Nejprve bych chtěl vyjádřit lítost nad tím, že zastupitelstvo schválilo prodej zbylých pozemků investorovi. Samozřejmě nejsem přítelem násilných obstrukcí, nicméně v případě OC Corso, kde ani po mnohaletém boji plzeňské veřejnosti a odborníků nemíní investor ustoupit a postavit tam dům, který je alespoň trochu architekturou, se jednalo o účinný nástroj. Přijde mi opravdu demoralizující, kolik snahy, energie a dobrých myšlenek dopadá jako hrách na zeď. Pokud se zastupitelstvo nestaví za tuto nevídaně silnou "vzbouřenou" vlnu občanů se 100% nasazením, pak nevidím šanci na brzký vývoj od totality privátního vlastnictví směrem k demokracii.

Raději se ani nebudu pozastavovat nad kauzou azbestu v OC, kde byl jeho výskyt protiprávně tutlán jak investorem, tak stavebním úřadem, to vše ke zlepšení už tak "zdravého" ovzduší v Plzni :( Bohužel nestrannost stavebních úřadů je v současné době v Čechách naprostou výjimkou, na kterou ten plzeňský znovu nedosáhl.

Rád bych se vrátil k předmětu e-mailu, a to je nápad umístit galerii do OC Corso. Sice je to primárně nápad hejtmana, ale jedná se o Váš starý projekt nové budovy galerie, a zároveň jsem zaznamenal Vaše neodmítavé vyjádření v tisku. Prvotně bych chtěl podotknout, že kdyby někdo přišel s nápadem vybudovat budovu ZČG na nábřeží, nebránil bych se tomu. Diametrální rozdíl mezi těmito dvěma nápady je snad zřejmý. Předmětem sporu samozřejmě není jen to, zda bude Kupka vystavován vedle řeznictví, nebo zda bude mít galerie 50 nebo 5000 metrů. Důležité je, jak to pojmenoval architekt Jaromír Veselák, že "hledání úsporných řešení by se nemělo stát zástěrkou pro legitimizaci ryze komerčně zábavního záměru pomocí opravdové kulturní náplně". A hlavním a nejdůležitějším důvodem je symbol směřování města na další desítky let.

Za prvé je důležitá "nadřazenost" jednoho a druhého zájmu. Pokud by se hledaly prostory pro nevýznamné regionální výstavky, je hejtmanem navržené řešení běžné a chtěné. Stejně tak v případě, že by se jednalo o soukromou prodejní galerii. Musíme si ale uvědomit, že jde o instituci významem přesahující nejen region, ale i hranice ČR - jednu z nejvýznamnějších, ne-li nejvýznamnější, v západních Čechách. Snažit se o "nacpání" této instituce do prostor obchodního centra je symbolicky naprosto šílený počin. Co tím říkáme? Že se proměnila společnost, z lidí se stali pouzí konzumenti, kteří si při svém výjezdu za levným hovězím a filmem v multikině zaskočí na Kupku o patro výš? A není náhodou snaha elit této společnosti úplně opačná? Neměla by se náhodou postavit budova galerie, aby se ukázalo, že kultura zde ještě nevymřela, že naopak má stále zásadní postavení, a v rámci té budovy umístit třeba dva tři butiky s vybraným zbožím? Jak je možné, že si fotbal zaslouží nové tribuny jedním ojedinělým (byť významným) úspěchem, že si divadlo zaslouží novou třikrát předimenzovanou budovu, ačkoliv jeho kvalita rok od roku klesá a v současnosti se pohybuje na bodu, kdy mladá kulturní generace DJKT mimo podzimní festival vůbec nenavštěvuje - raději chodí za kulturou do Alfy nebo do Prahy? Vždyť už i herci říkají, že na ně chodí jen publikum 60+! A jak je možné, že si instituce, která rok od roku zlepšuje svou kvalitu, rozšiřuje svoje sbírky a neúnavně připravuje vynikající výstavy, svou budovu "nezaslouží" a musí být nacpána do nákupního centra? Vždyť tady přece nejde prvořadě o ekonomiku, a jestli ano, tak se nemusí/elo stavět divadlo, depo, PD Rychtářka atd. Tady jde o to říct, kde vidí Plzeň svoje místo. Vidí ho v obchodních centrech a konzumismu? Jestli ano, pak jde správnou cestou. Nicméně znechucení plzeňských obyvatel vypovídá o tom, že tu kulturní duch přežil. Pokud vidí svou budoucnost jako kulturní město, pak by se mělo zaměřit na projekty jako Světovar, ZČG U Zvonu, konverze plzeňské papírny atd.

Řekl jsem, že kdyby někdo navrhl vystavět ZČG na nábřeží NAMÍSTO OC Corsa (nebo třeba jeho čelní poloviny), nebyl bych proti. Dávalo by to smysl návaznosti na 1. republiku, kdy bylo nábřeží těmito významnými veřejnými budovami zastavováno. Galerie nad vodou vypadají úchvatně a tato by tvořila rohový protipól rohové budovy muzea. Měřítko a vypracovanost architektury budovy by pak musely odpovídat významu instituce. Nicméně i tady je jeden zádrhel. A totiž to, že na galerii proběhly dvě soutěže, respektive jedna na místo U Zvonu, která tam přiřkla galerii, a druhá už na podobu budovy galerie na tomto místě. A toto dvojí potvrzení a symbolika místa U Zvonu mi přijde JAKKOLIV A ČÍMKOLIV nepřekonatelná. Galerie se dostala do pozice asi nejvýznamnější kulturní instituce v Plzni, a stejně tak jako kdysi divadlo, si zaslouží solitérní budovu. A místo U Zvonu si ji zaslouží neméně. Jedině touto cestou se může Plzeň zapsat jako kulturní město.

Shrnu to. Architektonicky zdařilá budova galerie s několika butiky na nábřeží by nebyla špatná. Budova galerie na U Zvonu by byla (BUDE!) úžasná. Padne tam totiž jako ... na hrnec. Galerie vestavěná do urbanisticky i architektonicky naprosto pokleslého objektu OC Corsa je devalvace kultury v Plzni a je to neuvěřitelné barbarství vůči kulturním občanům města.

Ještě bych se rád pozastavil nad nedávným předáváním cen Stavby roku Plzeňského kraje. S potěšením jsem zaznamenal výběr hejtmana, který se rozhodl ocenit estetický a funkční bytový dům Kralovicích, stejně tak jako hlavní cenu sušické administrativní a výrobní hale, klatovským katakombám, vyhlídkové věži ze staré vodárenské věže atd. Potěšení mi ale poněkud kazila Vaše cena polyfunkčnímu domu Circle. Urbanisticky by tato stavba nebyla špatná, pokud by se nesnažila na sebe přitáhnout absolutní pozornost z okruhu půl kilometru. Polyfunkční dům obklopený takovými objekty, jako je synagoga, divadelní dílny, národní banka atd., se totiž asi nemá snažit být tím nejnabobtnalejší nejdominantnějším nádorem. S Vaším názorem, že budova je odvážná, nesouhlasím, myslím si, že budova je arogantní. A nevyspělá. Působí na mě jako úvodní skica studenta prvního ročníku architektury, který chce navrhnout něco jako bydlení v Eiffelově věži. Inspiruje se staršími a mnohem vyspělejšími projekty (např. tento od MVRDV), ale stává se takovou neko­or­di­novanou mixáží, že se veškeré kvality jejích předchůdců ztrácí. Dobrá architektura může být odvážná, dokonce velice odvážná, ale ne arogantní a destruující okolí. Její ocenění vidím jako nebezpečné tím, že si veřejnost začne říkat: ano, tato arogance je novodobým stylem architektury. U vyspělých českých architektů není.

Nakonec bych chtěl zakončit lehčí notou. S potěšením jsem zaslechl, že se ÚKRMP začal zabývat využitím areálu starého depa naproti papírně. Vy sice tvrdíte, že město nemá prostředky ani záměr s těmito objekty (jiný, než je odprodat), pro světlou a kulturní budoucnost Plzně je ale zvládnutí konverze dvojareálu papírna - cukrovarská taková příležitost, že už tu jiná taková asi není (možná areál Škoda, ale tomu chybí jeden důležitý element - řeka). Buď se to zničí (špatnou architekturou, zbytečnými demolicemi) a zničíme si příležitost být nadregionální až světoví, nebo se to zachrání (konverzí cenných stávajících objektů na nový účel - např. byty, kanceláře, vybavenost, a dostavbou citlivých moderních objektů). Ne nadarmo bylo toto místo předmětem detailních skic mnoha oceněných účastníků urbanistické soutěže. Nikdo neříká, že to musí být investice města. Ale město musí ve spolupráci se stavebním a dalšími úřady připravit takové podmínky (minimálně solidní regulační plán), že se zajistí nezničitelnost hodnoty daných míst. V příloze Vám zasílám starší mezinárodní projekt Europan 8 na areál Cukrovarská, za povšimnutí stojí zejména 1. cena a odměna aterieru Aeroplan (R. Dragoun a další).

Rád bych na závěr řekl, že doufám, že jako hlavní představitel našeho města cítíte zodpovědnost za jeho budoucí vývoj, že i Vaše směřování je směrem ke kulturnímu městu, a že se zasadíte veškerými svými možnostmi o naplnění této vize kulturního města, aby nemohla proběhnout žádná z výše zmíněných devalvací jeho už tak pošramocené kvality.

Přeji krásný den,

Marek Sivák


3. 10. 2011 - Zdeněk Lukeš

Několik vět o Domu kultury


Hned na úvod kardinální otázka: Je Dům kultury v Plzni /dále DK/ nemovitá kulturní památka?
Odpověď nejvyšších památkových odborníků:  ANO.
Odpověď nejvyššího úřadu chránícího dědictví kultury v České republice - Ministerstva kultury /dále MK/:  NE.

Zatímco komise MK pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památky je vybraný 9-členný soubor nejvýznamnějších architektů, kunst­historiků, archeologů a urbanistů z celé ČR, aparát úředníků MK je zpolitizovaný orgán, který svá vyjádření je schopen měnit s každou výměnou svého ministra nebo v každém novém volebním období.

Členové komise MK jsou ověnčeni profesorskými a docentskými tituly, mezinárod­ními oceněními a dlouholetou publikační a pedagogickou činností v oboru. Většinou jsou již pokročilého věku, vyhraněných názorů a tudíž minimálně ovlivnitelní - kdo by taky dával v sázku svou celoživotní práci a prestiž?

Naproti tomu úředníci MK se nemohou ani odbornou úrovní, ani zkušenostmi z oboru památkové péče zdaleka rovnat členům komise MK /proto si přece stát komisi MK zřídil a členy platí/. Zato úředníci mají mocný nástroj - razítko - a protože se řada z nich v současné době škrtů ve státní správě třese o své pracovní místo, ochotně napíší takové vyjádření, které jim nadřízení uloží.

Moje podání z 6.5.2011 na MK ve věci prohlášení DK za nemovitou kulturní památku nebylo žádným úmyslem poškodit investora Obchodního centra Aréna /dnes název "polidštěn" na Corso Americká/, ale jak dokládá stanovisko komise MK - fundovaným návrhem, který v demokratickém hlasování 23.6.11 podpořila. Dokládá to přesně citovaný zápis z komise:

"Zápis z 11. jednání komise MK ze dne 23.6.2011. Bod 2/ Návrh na prohlášení za kulturní památku - bývalý Dům kultury ROH /nyní Inwest/ v Plzni, okr. Plzeň-město, Plzeňský kraj. Uve­dená kauza vyvolala velmi živou a názorově rozrůzněnou diskusi. Protože komise nedošla k jednomyslnému stanovisku, bylo přistoupeno k hlasování. Čtyři členové komise hlasovali pro prohlášení, tři proti a dva se zdrželi. Komise dospěla ke stanovisku, že Dům kultury je zajímavým příkladem architektonické tvorby 70. let ve stylu nového brutalismu, byť je již v interiérech narušen. Stavba je výjimečná i technickým řešením konstrukce, které získalo celostátní ocenění. Přečteno nahlas,odsouhlaseno 9ti přítomnými členy komise, podepsáno. /podpisy - tajemnice komise za MK, místopředseda komise/."

Pozn. autora: Brutalismus v architektuře - z francouzského béton brut - drsný beton, nový směr na jehož začátku stál v roce 1954 slavný Le Corbusier a britští architekti v čele Jamesem Stirlingem. V Čechách se začal prosazovat později /až v 70.létech/ a jeho hlavními představiteli byli architekti: K. Prager /1972-budova býv. Federálního shromáždění/, Šrámková /hala hlavního nádraží v Praze/, K. Filzak+K. Bubení­ček+Švec /1974-hotel Intercontinental Praha/, John Eisler+M. Masák+M. Rajniš /1975-OD Máj Praha/ a mnohé ambasády K. Filzaka /Peking, Káhira, Delhi, Brazília/.

Naopak vyjádření MK čekalo až do 14.7.2011, což představuje dobře využitelný čas pro kulantní zpracování problému. Ve stanovisku MK není ani zmínka o kladném stanovisku komise MK, navíc „byl obejit" základní Památkový zákon č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. MK zdůvodnilo ve dvoustránkovém líbivém vyjádření, že inspirace brutalismem je pouze dílčí a urbanistické navázání na prvorepublikovou zástavbu je nevhodné /což platí v případě navázání na budovu býv. Masarykova studentského domu Denisovo nábř. č. 5 - památkově chráněného od roku 1995/. Jinak v prostoru do dnešní Americké třídy ze strany býv. Sirkovy ulice až do výstavby OD Prior a následně DK ROH /1980-86/ žádná kvalitní zástavba z dob 1.republiky nebyla. Byly zde zahrádky na úrovni nivelety zdemolované Sirkovy ulice, která se zvýšila do dnešní podoby až po výstavbě nového dopravního řešení a následné výstavby OD Prior /dnešní Tesco/.

Tuto kapitolu lze uzavřít následovně: úředníci MK si "umyli ruce" prohlášením, že /cituji/: "podle §42 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád,v platném znění,nezahajuje správní řízení ve věci prohlášení DK ROH /Inwest-K/ v Plzni za kulturní památku".

Navíc na můj písemný dotaz, kdy byl obratem po mém podání 6.5.2011 MK informován vlastník DK podle Památkového zákona č. 20/1987 Sb.§3 odst.2 o mém návrhu na "zapamátkování" DK mě bylo MK dopisem z 10.8.2011 sděleno, že Amadeus Plzeň a.s. nebyl dodnes o mém podání informován. Pak je ovšem s podivem, že vždy velmi rychle reagoval výhrůžkami o arbitráži se státem /sdělení tiskového mluvčího p. Piskáčka z 25.5.2011 pracovníkům NPÚ ÚOP Plzeň před zasedáním jejich Územní komise 27.5.2011, kterým se mu povedlo dotyčné zdárně zastrašit/. Zajímavé bylo také ústní sdělení úředníků MK při mém osobním jednání na MK, že se máme unikátní ocelovou konstrukci DK /autor Ing. Holler/ a celou stavbu hlavní budovy DK zkusit zachránit jinak než zápisem mezi nemovité kulturní památky.

V našich zeměpisných šířkách se situaci vzniklé dlouhodobou nečinností Magistrátu, jednáním investora s MK říká úspěšný lobbing či vytváření korupčního prostředí. Proti tomu hodlá údajně vláda bojovat a zřídila pod vedením Karoliny Peake speciální antikorupční úřednický aparát.

Moje úloha v "zapamátkování" DK končí tímto Pyrrhovým vítězstvím, předávám šta­fetu mladým vystudovaným architektům, kteří se nebojí vyslovit veřejně svůj názor a určitě podle slov Karla Kryla "nejsou už ani stádem ovcí, ani neryjou držkou v zemi".

Vyzývám proto plzeňskou veřejnost, aby vyslovila svůj názor na 3 roky tiše plánovanou demolici DK, úspěšně kamuflovanou spoluprací Magistrátu a investora novostavby nyní prezentované jako Corso Americká. Magistrát měl dost času na vyhlášení architektonicko-urbanistické soutěže, uložené mu usnesením zastupitel­stva před komunálními volbami v roce 2010. V současné době je o důvod víc k vyhlá­šení této anonymní soutěže, neboť i sousední OD TESCO nechce zůstat pozadu a chce se údajně 4-5krát objemově zvětšit. I při zachování všech práv vlastníka stavby DK a vykoupených pozemků je možno jednat. Vlastníkovi patří materiál stavby DK, pozemky /ty pod DK mu určitě nebyly prodány s tím, že bude následně usilovat o odstranění stavby/, ale o "genius loci" -duchovní dědictví - se dělí s celou společností. Možná je to odvážné tvrzení, ale dnešní ke konzumu směřující společnost má i své limity a ty jsou v Plzni překročeny. Přitom je DK jedinou novostavbou pro kulturně-společenské vyžití Plzeňanů po 2 svět. válce /za neuvěřitelných 66 let!!!/ podle odborníků i významnou památkou architektonického vývoje, navíc technickou památkou pro unikátní ocelovou konstrukci. Nebýt odpudivého vzezření, kdy původní vlastník jej ověsil reklamami a na terasách nechal umístit trhovecké krámky vietnamských obchodníků, mohl by sloužit po nutných rekonstrukcích po 25 letech provozu další desítky let kulturní plzeňské veřejnosti. Duchovní vazby, /divadlo M. Horníčka, rozhlasové nahrávky, festivaly, promoce ZČU atd./ dané tradicí budou případnou demolicí navždy ztraceny. Přitom dva z dosud žijících autorů architekti Hrubec a Hucl netrvají na záchraně celého nedobudovaného torza původního komplexu /obsahoval i velké množství funkcí, které byly v 70.letech požadovány - kino, banku, hotel, obchodní síť/, ale společně s Ing. Hollerem usilují jen o zachování toho cenného - hlavní budovy DK s oběma kulturními sály. Ten s 1.200 místy je největším sálem s elevací v Plzni a tvrzení, že je ho možno nahradit jinými sály v ob­jektech typu např. Park Hotelu je zcestné.


13. 6. 2011 - Marek Sivák

Dopis zastupitelům města Plzně k jednání o osudu Domu kultury


Vážení zastupitelé města Plzně,

chtěl bych na Vás apelovat, že je Vaším úkolem a povinností přistupovat k Plzni s péčí jako k vlastnímu dítěti, ne jako ke zlatému dolu. Jste to Vy, kteří byli zvoleni, aby rozhodovali za 171 tisíc obyvatel (a povšimněte si, jak se počet obyvatel kvapem snižuje, ač se přidružují nové a nové čtvrti). Vaše rozhodnutí mají být v zájmu těchto obyvatel, v zájmu dlouhodobém a zájmu nejen materiálním, ale i kulturním a historickém. Pokud si nad problémy myjete ruce a tváříte se, že se Vás netýkají nebo že je již pozdě je řešit, pak zcela jistě nesedíte na správném místě. Záleží jen na Vás, jak kvalitně chcete svou práci konat a jakou vzpomínku si na Vás občané uchovají. Neboť Vy nejste anonymní a čas oddělí zrno od plev.

Pokud hlásáte, že je pozdě uspořádat soutěž na regulaci nábřeží, pak byste si měli sypat popel na hlavu, neboť je to Vaše chyba, že je již "pozdě". Vy sami jste si dali za úkol soutěž včas vyhlásit! Ale místo poučení se z chyby myjete si ruce dál. Vězte, že na nábřeží nestojí jeden dům, ale mnoho domů. Nábřeží navíc nejsou jen domy, ale i nábřežní ulice, postranní ulice a proluky. Nábřeží není jeden blok, ale více bloků. Nábřeží není jeden břeh řeky, ale oba břehy. A zejména, nábřeží nekončí nábřežím, ale jeho souvislosti sahají dále. Pokud se Vám zdá, že nejvýznamnější a nejlukrativnější prostor u řeky v Plzni je tak málo významný, že si ani nezaslouží soutěž na koncepci a regulaci, pak byste sami měli začít pochybovat o Vaší kompetentnosti.

Zde se nejedná pouze o Dům kultury a OC Arénu. Zde jde o osud celého nábřeží a širšího centra Plzně. Co budete dělat příště, s další stavbou? Budete se znovu tvářit překvapeně, šít to zas horkou jehlou a mýt si nad tím ruce? Občanům už došla trpělivost. Takovouto přetvářku sneseme na jevišti divadla, ale ne na radnici. Možná je na čase uvažovat o založení ochotnického spolku do jednoho z nových sálů vedle Plazy.

Uspořádejte soutěž na regulaci nábřeží. Regulujte postup investora OC Arény a netvrďte nám, že ho regulovat nemůžete. Pokud nemůžete, jste zbyteční. Zachraňte Dům kultury nebo alespoň jeho nosnou konstrukci, chráníte tak kvalitní architektonický odkaz doby a povědomí o historii města. Nedopouštějte se obrazoborectví. Nemáte kapacitu na to soudit kvalitu architektury a staveb s tak malým časovým odstupem, přenechte to tedy odborníkům či dalším generacím. Nepokračujte v demoličním přístupu éry socialismu. Uplynulo již přes dvacet let od rozpadu ČSSR. Rozhodujte se tak, jako se rozhodují v demokratických zemích - s ohledem na občany, na historii, na kulturu.

Děkuji.


3. 6. 2011 - Marek Sivák

Reakce na odpovědi pana ministra Jiřího Bessera


Vážený pane ministře,

napsal jsem Vám otevřený dopis ohledně demolice domu na Václavském náměstí 47, který jsem doručil Vašemu tajemníkovi Stanislavu Brunclíkovi. Váš tajemník obratem odpověděl s krátkým odůvodněním Vašeho rozhodnutí a odkázal mě na Váš otevřený dopis adresovaný Václavu Havlovi. Otevřený dopis jsem si přečetl. Chápu, že se jedná o složitou záležitost, v níž došlo k mnoha pochybením odpovědných orgánů, chtěl bych se k ní ale dále vyjádřit.

Z mého pohledu máte, z Vaší pozice ministra kultury, sloužit jako brzda, která nenechá projít mylná rozhodnutí dál, ale vrátí vše na pravou míru i za cenu vyrovnání se s poškozeným investorem. Investor totiž nedojde žádné kulturní újmy, pouze finanční újmy. Národ je naopak vystaven újmě kulturní a nikdo mu za to odškodné / náhradu nenabízí.

Soudím, že je důležitější respektovat právo národa - tj. právo na život v kulturním státě, který udržuje své kulturní bohatství jakožto doklad o své minulosti a jakožto ponaučení a inspiraci pro budoucnost, než právo jednotlivce, pokud to jednotlivce existenčně neohrožuje (neohrožuje to jeho život ani jeho šanci na důstojné přežití). K Vašim argumentům ohledně cennosti budovy bych chtěl poznamenat, že odborný názor není v tomto případě jednotný a mnoho uznávaných odborníků stavbu za cennou považuje.

Pokud nastala chyba v procesu, má se chyba napravit, poškozený finančně odškodnit, a ukázat tím do budoucna, jak by se mělo v daných případech postupovat. Finanční odškodnění by měl pokud možno hradit orgán, který chybu zavinil, tj. v tomto případě z větší části Magistrát hlavního města Prahy a z menší části Ministerstvo kultury. Deklarovat, že pokud úředníci během procesu pochybí, projde chyba až dokonce, je ze zásady špatné.

S úctou,

M Arch Marek Sivák


1. 6. 2011 - Marek Sivák

Otevřený dopis panu ministru Jiřímu Besserovi ohledně bourání domu na Václavském náměstí 47


Dobrý den pane ministře,

chtěl bych vyjádřit vážné znepokojení nad Vaším rozhodnutím povolit bourání nárožního domu na Václavském náměstí 47 a zadních traktů přilehlých domů. Dům je součástí Pražské památkové rezervace a dům je cenný i jako samostatný objekt.

Za nejbolavější považuji Vaše odůvodnění - že dáváte za pravdu rozkladové komisi, aby nenásledovaly další žaloby. Z pozice Vaší funkce máte zastávat zájem kultury České republiky, popřípadě občanů jako celku, rozhodně ne zájmy jednotlivců. Tuto funkci nelze vykonávat "cestou nejmenšího odporu", jak opakovaně propagujete Vašimi rozhodnutími. Naopak, měl byste být jak vyjednavačem, tak zejména bijcem, který se bije za kulturu České republiky. Vaše rozhodnutí není důstojným rozhodnutím, je to zbabělost.

Mnoho odborníků považuje dotčený dům za cenný. Nesmírně cenným pro českou historii a architekturu je pak hotel Jalta, do něhož by se nemělo neuváženě zasahovat v jakémkoliv rozsahu. Pokud se obhajujete míněním, že ne všichni odborníci se shodnou na tom, jak cenný dům na Václavském náměstí 47 je, pak vězte, že to je normální projev demokracie - téměř nikdy nenastane úplný konsensus. Vy se ale můžete řídit objektivními precedenty z historie: nikdy v historii se nebouraly zdravé fungující domy jen tak, bez vážného důvodu. Toto bourání je zájmem soukromého investora, není to součástí rozsáhlé koncepce města, naopak, je nekoncepční. Takovýmto bouráním je zapotřebí za každou cenu zabránit a je Vaším úkolem jim bránit.

Z pozice svého úřadu, obhajujte prosím kulturu České republiky. Pokud ji obhajovat z jakýchkoliv důvodů nechcete, pak přepusťte úřad někomu kompetentnějšímu.

Podepsán

M Arch Marek Sivák
Nejnovější články:

Referendum a demokracie v Plzni

Video z vycházky na Den architektury

Den architektury 2012: "Plzeň – řeky, mosty, továrny"

Štruncovy sady - slibný začátek se zkaženou třešničkou

Pozvánka do Věže na diskusi o projek­tech Plzně 2015 pro veřejný prostor

Pozvánka na Den architektury 2012